Dva měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu už musejí tuzemské průmyslové firmy zasahovat do svého provozu i plánů. Podniky totiž nadále trápí především rostoucí ceny energie a surovin a nedostatek materiálů potřebných k výrobě. Přibývá také firem, které mají kvůli vzrůstajícím nákladům na podnikání problém s financováním.

"Ceny energie jsou jedním z nejpalčivějších problémů firem. Dokazují to i investiční plány podniků na letošní rok. Do úspor energie chce letos investovat 62 % firem. Pro necelou třetinu z nich je to dokonce investiční priorita. Firmy očekávají, že takové investice jim náklady na energie do budoucna sníží," říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu upozorňuje na dopady dramatického růstu cen energie na firmy už od podzimu 2021 a vyjednává s vládou opatření, která pomohou podnikům. Podle Svazu je ale potřeba realizovat konkrétní kroky a pro firmy udělat mnohem více. Nad rámec představeného vládního balíčku třinácti opatření Svaz proto navrhuje například rozšířit výjimku osvobození plynu od daně pro nejvíce postižené průmyslové sektory. Intenzivně také s ministerstvem průmyslu a obchodu spolupracuje na co nejrychlejším nastavení parametrů pomoci v souladu s Dočasným krizovým rámcem Evropské komise. Ten je třeba rychle a maximálně využít.

FIRMY OMEZÍ INVESTICE

Data z průzkumu také ukázala, že investiční aktivita firem bude v letošním roce menší, než se předpokládalo. Z části za to může zejména vysoká inflace. Právě kvůli ní více než 60 % podniků objemově omezí investice, které tak firmám neumožní plně pokrýt investiční plány. "Zároveň se na investicích podepisuje i celková ekonomická situace firem. Podniky za sebou mají dva náročné roky pandemie a bojují se zdražováním či nedostatkem některých vstupů. Až 40 % podniků letos navíc očekává meziroční pokles zisku. Přestože firmy chtějí investovat a potřebu investic si uvědomují, udržet investiční rozpočty je pro ně stále složitější," upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Pozitivní zprávou je, že aktuální situace zatím příliš neovlivnila plány firem investovat do výzkumu a vývoje. Firmy si uvědomují prospěšnost a dlouhodobost inovačních projektů, proto se přes všechny úspory snaží investice do výzkumu a vývoje zachovat. Pomoc v podobě příznivějších podmínek pro investice by ale uvítaly i od státu. "Stát by firmám mohl částečně pomoci prodloužením zrychlených daňových odpisů a spuštěním jednotlivých výzev Národního plánu obnovy nebo operačních programů. Zároveň by neměl omezovat prostředky na aplikovaný výzkum. Největší pobídkou pro firmy ale pochopitelně bude stabilizace prostředí, cen a celkové situace na světovém trhu," říká Bohuslav Čížek.

VÁLKA MĚNÍ I EXPORTNÍ STRATEGII

Čtvrtina firem kvůli válce na Ukrajině a geopolitické situaci také zvažuje o změně své exportní strategie, případně už ji změnila. Většina z nich se chce více zaměřit na státy Evropské unie, podniky by ale rády častěji exportovaly také třeba do Asie nebo Severní a Jižní Ameriky. "I když naše orientace na Evropskou unii trvá, měli bychom se snažit hledat další možnosti i mimo ni. Ve Svazu průmyslu a dopravy proto průběžně jednáme s ministry o podnikatelských návštěvách dalších lokalit, které jsou exportně zajímavé. Je to především jihovýchodní Asie, zbytek postsovětského prostoru, Jižní a Severní Amerika nebo Afrika. Do těchto oblastí by měl stát také soustředit institucionální podporu exportérů," dodává Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Již v květnu exportéři pod vedením prezidenta SP ČR Jaroslava Hanáka doprovodí ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou do Egypta a Izraele. Červnová podnikatelská mise doprovázená předsedou Senátu Milošem Vystrčilem pak zavítá do Spojených států amerických.

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR se uskutečnil ve dnech 8. až 22. dubna 2022 a zúčastnilo se ho 104 průmyslových podniků. 29 % z nich bylo malých firem do 50 zaměstnanců, 37 % středních firem s 51 až 250 zaměstnanci a 34 % velkých firem s více než 250 pracovníky.