"Situace tuzemských chovatelů drůbeže je nadále neudržitelná a začíná jim docházet trpělivost. Potýkají se s růstem vstupních nákladů, který ještě urychlil rusko-ukrajinský konflikt. O desítky až stovky procent zdražují krmné směsi, energie, pohonné hmoty, ale chovatelé mají omezené možnosti promítnout tento růst do cen, za které prodávají své zboží," říká tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá. Výkupní cena jatečných kuřat se podle dat Českého statistického úřadu v posledních deseti letech téměř nezměnila, loni se pohybovala kolem 23,11 korun za kilogram živé váhy v I. třídě jakosti a skutečná cena tedy byla ještě nižší. Totéž platí také pro výkupní cenu vajec, která v loňském roce stála v průměru 18,45 korun za 10 kusů.

"Pokud se situace nezlepší a více než polovina chovatelů nosné i masné drůbeže omezí své podnikání, jak ukazuje i náš průzkum, hrozí další pokles soběstačnosti Česka v produkci vajec a drůbežího masa. V situaci, kdy je ohroženo zásobování potravinami kvůli ukrajinsko-ruskému konfliktu, bychom se přitom měli snažit o pravý opak," dodává Dlouhá. Soběstačnost Česka v drůbežím mase se podle dat ČSÚ pohybovala v roce 2020 na úrovni 59,8 procenta a u vajec 87,5 procenta.

Ze zmíněného průzkumu vyplynulo, že 51,9 procenta respondentů se chystá v letošním roce omezit chov drůbeže. Jde většinou o podniky kombinující rostlinnou a živočišnou výrobu, dále o chovatele masné drůbeže. Zcela skončit s chovem drůbeže chce 5,6 procenta dotázaných. Beze změny ponechá objem chovu drůbeže 40,7 procenta oslovených podniků. Rozšířit chov drůbeže se letos chystají pouhá necelá 2 procenta respondentů. Jako nejčastější důvod pro omezení či ukončení chovu uváděli respondenti nízké výkupní ceny a raketově rostoucí vstupní náklady. Následoval nucený přechod na alternativní způsoby ustájení od roku 2027 kvůli zákazu klecových chovů a omezené možnosti odbytu. Některé podniky dále zmiňovaly změnu výrobního zaměření podniku či omezení vývozu do Ruska vzhledem k ukrajinsko-ruskému konfliktu.

Zákaz klecových chovů sníží počet nosnic

K dalšímu snížení stavů chované drůbeže může dojít do konce roku 2026, což je nejzazší termín pro zákaz klecových chovů nosnic v Česku. Průzkum ukázal, že omezit chovy zamýšlí do tohoto termínu 29,6 procenta respondentů a zcela skončit chce 18,5 procenta z nich. Naopak žádné změny nepředpokládá 48,1 procenta dotázaných. Rozšířit chov drůbeže plánuje 3,7 procenta respondentů. "Zákaz klecových chovů bude znamenat konec éry levných vajec v Česku. Přechod na alternativní způsoby ustájení, kde je drůbež chována v menších počtech, nutně povede ke snížení stavů nosnic. Vejce tak budeme muset dovážet ještě ve větší míře než dnes, což se může projevit také na jejich ceně. Současně se zhorší konkurenceschopnost českých zemědělců, protože budou muset obstát před levnými a předotovanými dovozy vajec ze zemí Evropské unie, kde navíc klece dosud zakázané nejsou," sděluje místopředseda pro nosnou drůbež Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský.

Vedle zákazu klecových chovů uváděli dotázané podniky jako důvod k omezení, potažmo ukončení tohoto podnikání opět nízké výkupní ceny a vysoké vstupní náklady. "Drůbežářské podniky jsou nyní mírně optimistické, protože ceny se nepatrně zvýšily. Nicméně z průzkumu je jasné, že očekávají pokračování zmíněných negativních trendů, které zásadně ovlivňují jejich byznys," dodplňuje Mlázovský.

Údaje o průzkumu

Průzkum Agrární komory ČR zaměřený na situaci a budoucí záměry chovatelů drůbeže v České republice se uskutečnil ve spolupráci s Českomoravskou drůbežářskou unií ve dnech 24. března až 7. dubna 2022. Zapojilo se do něj 54 zemědělských podniků, které se zabývají chovem drůbeže v České republice. Dotazníkového šetření se zúčastnily společnosti napříč všemi kraji České republiky s výjimkou Prahy, kde komerční chovatelé drůbeže nehospodaří. Nejvíce respondentů pochází ze Středočeského kraje, následuje Jihočeský kraj a Jihomoravský kraj. Ve většině případů se jedná o podniky střední velikosti (26-500 zaměstnanců), tedy 57,4 %. Dále 22,2 % malé podniky (11-25 zaměstnanců), 7,4 % mikropodniky (do 10 zaměstnanců), 7,4 % OSVČ a velké podniky 5,6 % (501 a více zaměstnanců). 48,1 % dotazovaných kombinuje rostlinnou i živočišnou výrobu včetně drůbeže a 16,7 % se zabývá pouze živočišnou výrobou zahrnující rovněž drůbež. 22,2 % podniků se specializuje jen na chov masné drůbeže a 11,1 % je zaměřeno výhradně na chov nosné drůbeže. Pouhých 1,9 % kombinuje chov masné a nosné drůbeže a jinými aktivitami zemědělské prvovýroby se nezabývá.