Pokud změna projde, přestanou být rentabilní chovy zvířat a pěstování náročných plodin, jako je ovoce a zelenina nebo třeba chmel. To, co jsme si dosud dokázali sami vypěstovat a vyrobit, budeme dovážet. Potravinová soběstačnost se sníží ve většině základních komodit!

Klíčová formulka, která rozhoduje o tom, zda si zachováme pestrou produkci nebo se staneme už jen pěstitelem jednoduchých plodin, jako je pšenice, řepka či kukuřice, se jmenuje redistributivní platba. Ta určuje, jaká část z celkových dotací připadne plošně na prvních 150 hektarů každé farmy bez rozdílu, co se na těchto polích pěstuje či zda se na nich vůbec něco pěstuje. Naprostá většina zemí respektovala doporučení EU a vyčlenila na tuto položku okolo 10 %. Původně to tak bylo i v českém návrhu, ale vláda na konci minulého roku náhle, bez konzultace s odbornou veřejností a bez zpracování řádné studie dopadů, přesunula do tohoto neproduktivního "šuplíku" celých 23 %!

"Jde o politické rozhodnutí výrazně zvýhodnit nejmenší farmáře, které však bohužel nedomýšlí skutečnost, že oni k naší potravinové soběstačnosti přispívají jenom velice málo. A při vší úctě k jejich práci se to výrazně nezmění, ani když dostanou přidáno. Konkurence na jednotném evropském trhu je tvrdá a pozice, které budou naše střední a větší podniky bez dotací nuceny vyklidit, rychle zaplní zahraniční konkurence," říká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR a dodává: "U potravin z dovozu budeme pak platit vyšší ceny, nebo o některé komodity zcela přijdeme z důvodu ochranářské politiky některých států".

Háček je v tom, že pustit se do investičně i provozně nákladné zemědělské výroby si mohou dovolit až větší podniky. Pokud tedy hovoříme o rozsahu, který je z hlediska zásobování trhu zajímavý. Typická farma, která kromě základních plodin už dokáže produkovat živočišné výrobky či třeba zeleninu má okolo 1500 hektarů. Dosud takový farmář dostával okolo 5200 Kč/ha, v novém systému to ale bude už jenom zhruba 2200 Kč/ha. Při průměrné ziskovosti 2600 Kč/ha, znamená propad příjmu o 3000 Kč/ha čistou ztrátu 400 Kč/ha, což představuje roční ztrátu ve výši 600 000 Kč. Na to může hospodář reagovat jediným způsobem - zredukuje či zruší chovy, propustí zaměstnance a bude se věnovat nenáročným plodinám, které se v novém systému vyplatí daleko více.

"Pokud tato změna projde, zbude nám z našeho národního jídla na talíři jen suchý knedlík, protože vepřové i zelí budeme muset dovážet. Podle našeho interního průzkumu totiž téměř 60 % členů zvažuje omezení produkce v souvislosti s možným navýšením redistributivní platby na 23 %," říká Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR a doplňuje: "Jelikož je vláda k našim argumentům nadále hluchá, spouštíme další vlnu protestní kampaně. Chceme apelovat na veřejnost i politiky, že jde o opravdu vážnou hrozbu. Zároveň jsme si vědomi, že to nebude jednoduché, protože čelíme nízkému povědomí i řadě mýtů o tom, jak naše zemědělství funguje."

"O tom, že důležitost národní soběstačnosti v poslední době prudce vzrostla, pochybuje málokdo. Debatuje se o dílčích kompenzacích drahých potravin či energií, ale vedle toho se v tichosti chystá systémová změna, která nás během několika let uvrhne do ještě větší závislosti. Od vlády nežádáme nic jiného než aby časovanou bombu, kterou nechtěně sestrojila, včas deaktivovala," uzavírají představitelé organizací sdružujících 80 % českého produkčního zemědělství.