"Zemědělec je primárně člověk s kladným vztahem k přírodě, jinak to není zemědělec. Pole, pastviny a zvířata jsou zdrojem jeho obživy. Zemědělec si nemůže dovolit pěstovat obilí a další plodiny v půdě, která je vyčerpaná například používáním nadměrného množství umělých hnojiv, což by zároveň znamenalo další zvýšení vstupních nákladů. Jejich spotřebu proto snižují několik let za sebou a běžnou praxí je používat organická hnojiva, která jsou přirozeným zdrojem organické hmoty v půdě. Ostatně i náš průzkum ukázal, že českým zemědělcům záleží na krajině a budují krajinotvorné prvky, kterými zabraňují nepříznivým jevům, jakými jsou například vodní či větrná eroze. Zachovávají tak kvalitu zemědělské půdy a zároveň posilují schopnost krajiny zadržovat vodu," říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Během 5 let investovalo do krajinotvorby 70 procent podniků

Investice do budování krajinotvorných prvků v zemědělství byly v uplynulých pěti letech součástí rozpočtu v průzkumu oslovených zemědělských podniků každý rok v 40,6 procentech případů. 29,2 procent respondentů investovalo jednorázově. Pouze 30,2 procenta dotazovaných do krajinotvorby v tomto období neinvestovalo. Co se týká vybudovaných krajinotvorných prvků podle klasifikace Ministerstva zemědělství, nejčastěji se jednalo o stromořadí, následovaly skupiny dřevin, solitérní dřeviny, meze, travnaté údolnice, příkopy, mokřady a terasy. Investice dosahovaly vyšších desítek tisíc korun ročně, v případě jednorázových investic šlo o jednotky milionů korun. Nejčastěji uvedenými důvody pro investice byla vedle zabránění větrné a vodní erozi a zadržování vody v krajině také spolupráce s obcemi, vytvoření útočiště pro živočichy a obecně péče o krajinu.

Mezi zemědělce, kteří investují do krajinotvorby, patří Zemědělské družstvo Všestary na Královéhradecku, které je proslavené pěstováním Všestarské cibule. Využívá již třetím rokem pásové pěstování plodin. "Tímto systémem pěstování dokážeme omezit odplavení živin a půdních částic z pozemků, které jsou ohroženy erozí. Nedochází k tak vysokému počtu přejezdů a díky tomu se snižuje utužení pozemků, spotřeba paliva, herbicidů a hnojiv. Zároveň pěstujeme meziplodiny, které mají pokryvnou, zkypřující, výživnou, ozdravující funkci. Kořeny meziplodin přispívají ke zlepšování fyzikálního stavu půdy, příznivě působí na její strukturní stav. Přínos je tedy takový, že dokážeme omezit vodní erozi a odplavení půdních částic a dodat půdě živiny pomocí zapravených zbytků meziplodiny. Tímto způsobem pěstujeme kukuřici, v plánu máme i řepku olejnou a sóju. Do pásového pěstování plodin jsme zatím investovali necelých 3,5 milionu korun," vysvětluje předsedkyně představenstva ZD Všestary Monika Nebeská.

Dalším příkladem péče o krajinu jsou bezodtokové tůně, jež buduje na Nymbursku přes dvacet let rodinný zemědělský podnik Vladimír Pokorný, Vykáň. Společnost do nich investovala s přispěním Ministerstva zemědělství 19 milionů korun. V letošním roce plánuje výsadbu stromořadí v celkové délce dva kilometry. "Jde o počáteční investici, která je vedle financí náročná na přípravu projektové dokumentace a čas hospodáře. Snažíme se využívat moderní technologie, kapkovou závlahu, hnojení organikou z vlastní produkce kompostu. Sázíme stromy, zejména lípy, do krajiny, věnujeme naše pozemky k výstavbě prvků ekologické stability krajiny, meandry, tůně, větrolamy. Zdálo se nám, že naše krajina je bez vody a málo členitá. Krajina díky mnoha novým krajinotvorným prvkům výrazně ožila, zadržuje více vody, žije zde více zvířat a zmenšila se větrná eroze. Prostě to je hezčí," popisuje syn zakladatele tohoto podniku Luboš Pokorný s tím, že velkou výhodou farmy je, že hospodaří na vlastních pozemcích, a nemusí tak řešit změny s jejich vlastníky. Podnik se nachází v úrodné Polabské nížině a pěstuje pšenici, ječmen, řepku, cukrovku, mák, sóju, kukuřici a špenát, v jehož produkci je českou dvojkou.

V investicích budou zemědělci pokračovat

V následujících pěti letech plánuje investovat do budování krajinotvorných prvků podle průzkumu pravidelně každý rok 43,8 procenta oslovených podniků, jednorázově pak 35,4 procenta dotázaných. Nemá to v úmyslu 20,8 procenta respondentů, tedy pouhá pětina. Odhadovaná výše těchto investic se pohybuje v rozmezí vyšších desítek tisíc až nižších stovek tisíc korun každý rok, případně jednotky milionů korun u jednorázové investice.

S pokračováním investic do krajinotvorby počítá například ředitel a předseda představenstva ZD Klapý Otakar Šašek. Družstvo se na Litoměřicku věnuje pěstování ovoce, produkci mlék a další rostlinné a živočišné výrobě. "Stromořadí a další opatření v krajině vytváříme již více jak 20 let. Finančně a časově nejnáročnější je realizace samotných větrolamů a následná péče. Důležitá je pravidelná zálivka, sečení trávy, oplocení a dosazování stromů do stromořadí. V tvorbě dalších krajinotvorných prvků chceme pokračovat," sděluje ředitel a předseda představenstva ZD Klapý Otakar Šašek.