Půjčky budou dražší a méně dostupné

Trh s půjčkami byl před pandemií poměrně stabilní, díky čemuž si úvěr mohl sjednat téměř každý. To se změnilo s příchodem koronaviru a jeho dopadů na světovou a tím pádem i českou ekonomiku. Následně začala rychlým tempem růst i inflace, kterou se Česká národní banka (ČNB) snaží již od poloviny minulého roku zkrotit prostřednictvím zvyšování základní úrokové sazby.

Právě jejich růst ovlivnil cenu úvěrů, které jsou čím dál tím méně dostupné a dražší než v minulých letech. Největší rozdíl bylo možné pozorovat především u hypotečních úvěrů, u nichž výše úrokové sazby v listopadu překročila u některých bank i hranici 5 %.

Situace není o moc lepší ani u spotřebitelských úvěrů, které v posledních několika měsících také zdražovaly. Menší jiskřička naděje se objevila začátkem letošního ledna, kdy průměrná úroková sazba klesla o 0,65 % na 6,10 %.

Jelikož se zatím neočekává, že by se ekonomická situace v blízké budoucnosti zlepšila, budou pro většinu žadatelů půjčky méně dostupné a především drahé. Možným řešením může být bezúročná nebankovní půjčka, u které se neplatí žádné úroky.

Nelze však očekávat, že by byl úvěr zcela zdarma. Pravděpodobně se tak nevyhnete platbě různých poplatků, které jsou spojené s jeho sjednáním a správou. V každém případě je i přesto možné očekávat, že konečná cena úvěru bude výrazně nižší než u běžných půjček.

Základní úroková sazba je nejvyšší za posledních dvacet let

Jak již bylo řečeno v úvodu, trh s půjčkami ovlivňuje hlavně základní úroková sazba, která se od druhé poloviny minulého roku zvýšila hned několikrát. Za vším stojí ČNB, která se tímto způsobem snaží ukočírovat rostoucí inflaci.

Ta se postupně rostla právě v loňském srpnu, kdy se začaly ve velkém projevovat dopady pandemie a nedostatek některých materiálů a zboží. V návaznosti na to ČNB přistoupila k prvnímu navýšení základní úrokové sazby, s jehož pomocí se snaží snížit objem peněz v oběhu.

Do letošního února ji zvýšila hned čtyřikrát za sebou, přičemž jen málokdy se navýšení pohybovalo pod 1 %. Naposledy tak došlo k zvýšení o 0,75 % na 4,5 %, což je nejvíce od začátku roku 2002 - a zatím nic nenapovídá tomu, že by se mělo něco změnit.

Zlepšení je prozatím v nedohlednu

Ještě v lednu se většina analytiků domnívala, že by ke zlepšení mohlo dojít buď v druhé polovině letošního roku, nebo na jeho konci. Optimismus podporoval zejména pozitivní vývoj pandemie koronaviru a oživení světového trhu.

Se zhoršující se politickou situací a válkou na Ukrajině však většina z nich mírní svá očekávání. Začínají se dokonce objevovat i názory, že bychom se měli připravit na horší časy.

Inflace aktuálně atakuje hranici 6 %, přičemž je možné, že Českou republiku zasáhne i takzvaná "válečná inflace", která bude nejspíše vyšší než 10 %.

Největší problém budou představovat již zavedené sankce směřované proti Rusku, které by jí měly zasadit citelnou ránu. Tento krok zabolí ale i nás samotné - budeme se muset vyrovnat s masivním zdražováním a možná i nedostatkem některého zboží.

Podobně se bude vyvíjet i finanční sektor, kde bude pro většinu žadatelů obtížné získat půjčku. Nejhůře na tom budou klienti s nižší bonitou, kterým nepůjčí téměř žádná tuzemská banka. Benevolentnější mohou být některé nebankovní společnosti, které si za svoji ochotu nechají pořádně zaplatit.

Odborníci však varují zájemce o půjčky, aby si vždy ověřili, zda budou sjednaný úvěr schopni splácet. Jelikož se situace nevyvíjí zrovna pozitivně, je možné, že někteří z nich v budoucnu přijdou i o část svých příjmů, což by je mohlo dovést i do velmi vážných problémů.