Výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly v roce 2021 hodnoty 42,2 mld. Kč, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 2,1 mld. Kč (+5,2 %). Do vyšších výdajů se promítla nejen hodnota státního dluhu, která v posledních dvou letech významně vzrostla o 826 mld. Kč, ale také prudký růst základních úrokových sazeb České národní banky ovlivňující výši výnosů státních dluhopisů. "V roce 2020 nás obsluha státního dluhu vyšla na 40 miliard korun, letos to bude i v důsledku inflace a nezodpovědného zadlužování minulé Babišovy vlády o 10 miliard korun více. Musíme začít hospodařit s takovými rozpočty, které budeme schopni v budoucnu reálně splácet. Prvním rozpočtem této vlády s téměř o 100 miliard nižším schodkem jsme vyslali jasný signál, že začíná období zodpovědného protiinflačního hospodaření bez zvyšování daní," říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Hrubá emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním a sekundárním trhu činila v roce 2021 úrovně 572,7 mld. Kč při průměrném výnosu 1,61 % ročně a při průměrné době do splatnosti 8,8 roku. To je o 1,6 roku více než v roce 2020. Vyšší průměrná doba splatnosti státních dluhopisů přispěla i k nárůstu průměrné doby splatnosti celkového státního dluhu, a to z úrovně 6,2 roku na konci roku 2020 na 6,4 roku na konci roku 2021. Nyní se nachází na nejvyšší úrovni od roku 2009. "Zvyšování doby splatnosti státního dluhu je v tomto kontextu dobrá zpráva, protože ukazuje na pokračující důvěru investorů, jejichž poptávka po českých státních dluhopisech pravidelně výrazně převyšuje nabízené množství," dodává Zbyněk Stanjura.

Navzdory hluboké ekonomické a zdravotní covidové krizi potvrdily všechny významné agentury s mezinárodní působností v průběhu roku 2021 svá ratingová hodnocení České republiky včetně zachování stabilních výhledů. Ratingové agentury si pravidelně kromě nízké úrovně zadlužení a odolné ekonomiky všímají také zdravého a stabilního bankovního sektoru, dostatečných likviditních rezerv, silného institucionálního uspořádání i atraktivity ČR pro zahraniční investory. "Zachování vysokých ratingů se stabilním výhledem je bezesporu pozitivním signálem pro domácí i zahraniční investory zejména nyní, kdy řada vyspělých zemí čelí jejich zhoršování. Často nám ale byly zachovány s podmínkou rychlejší konsolidace veřejných financí, kterou naše vláda skutečně přináší. Mou ambicí je, aby do konce volebního období klesl schodek rozpočtu nejméně na 150 miliard korun," uvádí Zbyněk Stanjura.

V roce 2021 pokračovalo Ministerstvo financí v projektu přímého prodeje Dluhopisů Republiky občanům. V jednotlivých upisovacích období roku 2021 nakoupili občané státní dluhopisy za 13,0 mld. Kč. Ve formě reinvestic výnosů byly občanům na jejich majetkové účty připsány státní dluhopisy v celkové hodnotě 0,8 mld. Kč. Občané si již od spuštění projektu Dluhopisu Republiky pořídili ve 13 upisovacích obdobích státní dluhopisy za téměř 80 mld. Kč, a to včetně emise z 3. ledna 2022, kdy Češi upsali dluhopisy celkem za 41,1 mld. Kč, přičemž v důsledku rostoucí inflace nakoupili zejména protiinflační dluhopisy. V návaznosti na to Ministerstvo financí přistoupilo k dočasnému pozastavení nových emisí, neboť vydání emisí v rámci posledního úpisu Dluhopisu Republiky umožňuje refinancování více než jedné čtvrtiny splátek korunových střednědobých a dlouhodobých dluhopisů na celý rok 2022.

Ministerstvo financí vydalo v roce 2021 na domácím trhu druhou tranši státního eurodluhopisu se splatností v roce 2027 v celkové jmenovité hodnotě 200 mil. EUR při průměrném výnosu -0,178 % ročně. Celková jmenovitá hodnota státních eurodluhopisů v oběhu tak ke konci roku 2021 dosáhla 500 mil. EUR. Prostřednictvím evropského programu SURE pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti přijalo Ministerstvo financí úvěry od Evropské komise v celkové jmenovité hodnotě 2,0 mld. EUR. Dále byla přijata druhá tranše úvěru od Rozvojové banky Rady Evropy ve výši 100 mil. EUR.