"Laser řeší bolesti muskuloskeletární soustavy. Poskytuje rychlou úlevu od bolesti a zlepšení hybnosti. Indikuje se například při bolesti nebo špatné hybnosti ramene, při chronické bolesti zad, takzvaném tenisovém lokti nebo skokanském koleni, při bolesti Achillovy šlachy, ale i u pacientů po operacích nebo s chronickou artrózou. Využití je široké," říká vedoucí fyzioterapeut horažďovické nemocnice Karel Kroh s tím, že principem metody je výkonné pulsní světelné záření, které zahřívá fotomechanickou vlnou konkrétní část tkáně. "Způsobuje příjemný pocit tepla a rychlý ústup bolesti, který ale pokračuje i po provedené terapii," doplňuje fyzioterapeut.

Vysokovýkonný laser často pomáhá tam, kde jiné fyzikální metody selhávají nebo nedosahují potřebných výsledků. Navíc péče není časově náročná. Nový laser zkrátí oproti starším laserovým přístrojům jak jednotlivé terapie, tak i jejich počet. "Zatímco dříve lidé absolvovali osm až dvanáct procedur, nyní stačí tři až pět. Díky tomu budeme moci terapii nabídnou většímu množství pacientů," říká dále fyzioterapeut. Využijí ji hlavně ambulantní pacienti.

Výhody ale získají i hospitalizovaní. Na lůžková oddělení se totiž přesune původní laserový přístroj. "Byl dosud v ambulantní části, kde ho využívali ambulantní i hospitalizovaní pacienti. Nyní bude jen u lůžek a bude tak blíže pacientům a častěji k dispozici. Využíván bude už hlavně k léčbě ran, popálenin nebo i jizev," vysvětluje ředitel nemocnice Martin Grolmus a dodává, že laserové terapie jsou bezpečnou a neinvazivní metodu. "I tak je ale nezbytné, aby léčbu indikoval lékař. U nás v horažďovické nemocnici je to například rehabilitační lékař, ale indikaci může provést i praktik, neurolog nebo další specialisté," dodává ředitel nemocnice.

Přes vysokou účinnost nehradí zatím laserové terapie systém zdravotního pojištění. Nemocnice v Horažďovicích ale chce, aby byly maximálně dostupné. Cenu jedné procedury má proto jednu z nejnižších v Plzeňském kraji. Stojí 350 korun.

Rehabilitační oddělení nemocnice v Horažďovicích bylo v permanenci po celou dobu pandemie. Pečovalo jak o hospitalizované pacienty, tak i o pacienty docházející na terapie ambulantně. "Jednalo se ale hlavně o akutní pacienty po operacích, po úrazech nebo v pracovní neschopnosti. Chroničtí pacienti s vleklými bolestmi chodili méně. Postupně se ale tito pacienti vrací. Jsme připraveni každému pomoci od bolesti," doplňuje Martin Grolmus.