"Vláda nebere ohledy na dopady těchto změn, kterými jsou hrozící zdražení potravin pro obyvatele, méně pestrá česká krajina a arbitráže a soudní spory kvůli ušlým ziskům a zmařeným investicím zemědělců. Ztráty produkčních zemědělců, kteří vyrábějí většinu českých potravin, potvrzuje také zveřejněná kalkulačka od Ministerstva zemědělství. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR proto zvažují další kroky a nevylučují další protestní akce," říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

"Na počátku jsme byli obviněni, že ve spolupráci s bývalým ministerstvem zemědělství chceme okrást všechny zemědělce. Aktuálně zveřejněná kalkulačka nám dává za pravdu a ukazuje, že část zemědělců v zájmu osobního prospěchu použila nepravdivé údaje a výpočty. Tím zmanipulovala politiky, kteří nemají šanci se ve složité situaci financování zemědělství orientovat," sděluje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Vládní koalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a hnutí STAN zvýšila úroveň redistributivní platby, tedy platby na první hektary, z původně plánovaných 10 procent na 23 procent z celkové částky na přímé platby. To znamená, že podniky nad 150 hektarů přijdou o část podpor, jejichž sazba bude klesat s rostoucí velikostí. Většina členských zemí Evropské unie přitom volí redistributivní platbu na úrovni 10 procent, například Německo si stanovilo 12 procent a následuje na produkci zemědělských komodit nevýznamná Litva s 20 procenty.

Původní 10procentní úroveň redistributivní platby navíc byla kompromisem, který vznikal během téměř dvouleté diskuze s nevládními zemědělskými i environmentálními organizacemi a schválila je předešlá vláda. Nová vláda to změnila během měsíce a odeslala dokument ke schválení Evropské komisi ve speciálně prodloužené lhůtě do konce ledna letošního roku.

Tyto zásahy do Strategického plánu Společné zemědělské politiky připraví zemědělce všech velikostí, různých právních forem a odlišného výrobního zaměření o vysoké peněžní částky. Následkem toho budou tyto podniky nuceny utlumit náročnější zemědělské činnosti, jako je produkce masa, masných výrobků, mléka, vajec nebo pěstování ovoce, zeleniny, brambor, chmele či cukrové řepy. Tím dojde k dalšímu poklesu potravinové soběstačnosti Česka a kvůli zvýšeným odvozům potravin z ciziny také k větší cenové nestabilitě pro zákazníky.