Hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 3,1 %, mezičtvrtletně ekonomika vzrostla o 1,5 %. Hlavním hybatelem růstu HDP přitom byla domácí poptávka. "K růstu české ekonomiky ve 3. čtvrtletí nejvíce přispívala tvorba hrubého kapitálu a spotřeba. Naopak zahraniční poptávka ekonomický růst silně brzdila. Zatímco dovoz meziročně dále posiloval, nedostatek komponent zejména v automobilovém průmyslu stál za výrazným propadem vývozu," říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Hrubá přidaná hodnota ve 3. čtvrtletí rovněž dále rostla. K navýšení nejvíce přispíval vývoj ve službách, především v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Uvolnění protiepidemických restrikcí napomohlo i ostatním službám, které zahrnují například služby osobní péče. Naopak oproti 2. čtvrtletí klesl a meziročně stagnoval zpracovatelský průmysl.

Ve 3. čtvrtletí dál zrychloval cenový růst. Spotřebitelské ceny se meziročně zvýšily o 4,1 %, nejvíce od konce roku 2008. "Za zrychlením inflace stály především ceny bydlení a energií. Posílil růst nákladů na vlastní bydlení i nájemné a zdražovala také běžná údržba obydlí. Růst spotřebitelských cen poháněly rovněž dražší pohonné hmoty a dopravní prostředky," upozorňuje Karolína Zábojníková, analytička ČSÚ. Prudký růst cen ropy a zemního plynu se projevil i dalším zrychlením přírůstku cen průmyslových výrobců v Česku i Evropě.

Rozvolnění protipandemických opatření znamenalo další posun k normálu z pohledu trhu práce, zejména ve službách. Meziroční růst celkové zaměstnanosti dosáhl 0,6 %. Obecná míra nezaměstnanosti měla dál sestupný trend, z velké části vlivem příznivého vývoje u žen, které se více vracely do odvětví zasažených pandemickými restrikcemi. Průměrná hrubá měsíční mzda ve 3. čtvrtletí dosáhla 37 499 korun a meziročně se navýšila o 5,7 %. Po započtení silného nárůstu spotřebitelských cen ale její reálné zvýšení činilo jen 1,5 %.