Česká ekonomika byla zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila hluboký propad ekonomiky, který za celý rok 2020 dosáhl 5,8 %. K poklesu došlo ve všech oblastech domácího užití s výjimkou veřejných výdajů.

Zlepšení epidemické situace, k němuž přispívá očkování obyvatel a s ním související uvolnění protiepidemických restrikcí, podporuje hospodářské oživení nejen v ČR, ale i v zahraničí. Očekávaný nárůst HDP o 3,2 % v roce 2021 by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností. Vlivem vysoké dynamiky importu by však saldo zahraničního obchodu mělo ekonomický růst mírně zpomalovat. Opačným směrem by letos mělo působit doplňování zásob, zesílené hromaděním nedokončené produkce na skladech v důsledku problémů v dodavatelských řetězcích.

Zejména díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby by mohl hospodářský růst České republiky v roce 2022 zrychlit na 4,2 %. Investice do fixního kapitálu si patrně udrží poměrně silnou dynamiku a mírně by ekonomiku mělo již podpořit i saldo zahraničního obchodu, zlepšované růstem exportních trhů a odstraněním úzkých míst v dodavatelských řetězcích.

Na druhé straně se v ekonomice projevují značné inflační tlaky. Vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cenových okruhů včetně spotřebitelských cen. Pro rok 2021 proto zvyšujeme predikci průměrné míry inflace na 3,2 % a pro rok 2022 na 3,5 %, tedy nad toleranční pásmo inflačního cíle České národní banky.

Vývoj na trhu práce zůstává pozitivní. Navzdory ukončení většiny fiskálních stimulačních opatření nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti. Zřejmě převážil kladný efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu. Průměrná míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil by se přesto v důsledku zpožděných efektů hospodářského propadu měla v roce 2021 zvýšit na 3,0 %, s pokračujícím ekonomickým oživením by mohla poklesnout na 2,7 % v roce 2022.

Hospodaření sektoru vládních institucí je v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky, opatřeními provedenými v oblasti veřejného zdravotnictví a stimulační fiskální politiky. Letos očekáváme deficit ve výši 7,7 % HDP. Expanzivní fiskální politika by měla vést ke strukturálnímu schodku 6,1 % HDP a k nárůstu zadlužení na úroveň 43,5 % HDP. V roce 2022 by již ekonomika ani saldo veřejných financí neměly být ovlivněny efekty epidemie. Se započatou konsolidací odhadujeme, že deficit dosáhne 5,0 % HDP a zadlužení vzroste na 46,2 % HDP.

Predikce je zatížena řadou rizik, která v úhrnu považujeme za přibližně vyrovnaná. Hlavním negativním faktorem je vývoj epidemické situace a účinnost vakcín proti případným novým mutacím koronaviru. Klíčové rovněž bude vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce v kontextu možných strukturálních změn v ekonomice. Mezi vnitřní rizika dále patří vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Jako pozitivní riziko je možné identifikovat odložení spotřeby domácností v době epidemie, jejíž dodatečná realizace by mohla ekonomický růst urychlit. Frikce na trhu práce by pak mohly podpořit dynamiku investic zaměřených na zvyšování produktivity, stejně jako mzdový růst.