Novela stavebního zákona doputovala do Senátu. I když se poslanci i senátoři doslova napříč celým politickým spektrem shodují na tom, že současný právní paskvil je třeba změnit, již se neshodnou na tom, jak. Ponechme stranou spory vyvolané změnou definice obytné místnosti tak, že neobsahuje povinnou podmínku přímého denního osvětlení a přímého větrání. Ministryně se již nechala slyšet, že se připraví novela...

Z projednávané předlohy stavebního zákona se stalo politikum. Snad největší emoce budí nová soustava stavebních úřadů. Ta ruší současné stavební úřady na obcích a krajích a zavádí jednotnou soustavu státních stavebních úřadů, v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Nedořešeným je přechod dostatečného počtu kvalifikovaných úředníků a celkové organizační zajištění fungování nové soustavy ze strany státu.

Důležitou změnou je i zavedení jedno společné řízení o povolení stavby namísto současného územního a stavebního řízení a řady zvláštních postupů. Odvolací úřad už nebude v řízeních podle nového stavebního zákona oprávněn rozhodnutí vydané v 1. stupni rušit a vracet, ale vždy bude muset rozhodnout s konečnou platností, což povede ke zkrácení celkové doby řízení.

Jednoznačně pozitivní změnou je i zavedení, byť nezávazných, lhůt v územní plánování, nebo možnost zajištění napojení pozemku na veřejnou komunikaci přes sousední pozemek formou věcného břemene, či povinný elektronický stavební deník u staveb v režimu veřejných zakázek.

Ale stále zůstává dost sporných otázek. Například: převedení územního plánování jako celku do samostatné působnosti obcí, návrhy na snížení ochrany před hlukem a nejasnou roli hrají i spolky. Předpokládá se, že Senát zákon vrátí do Parlamentu. Jenže kdy? A bude mít dolní komora ještě čas a dostatek hlasů na opětovné prohlasování? To dnes opravdu nikdo netuší.