V Česku je asi 11 000 pěstounů. Přes 6 000 dětí však stále vyrůstá v dětských domovech a výchovných ústavech. Doposud mohla figurovat jako rodič, osvojitel nebo pěstoun jen jedna osoba ze stejnopohlavního páru. Díky vznikající legislativě o manželství by mohli figurovat jako pěstouni nebo rodiče dítěte oba z páru. Zákon o manželství osob stejného pohlaví prošel nedávno ve sněmovně prvním čtením a nyní o něm budou jednat sněmovní výbory.

"Není nic důležitějšího, než aby dítě vyrůstalo v milující rodině. Nejde o to, zda tu rodinu tvoří manželé, kteří již vychovávají několik vlastních dětí, nebo třeba dvě ženy pěstounky, které spolu žijí a vlastní dítě mít nemohou. Pro dítě je zásadní, aby jej rodič či pěstoun miloval. Ne to, jestli má partnera nebo jakého je pohlaví," říká Milena Johnová, radní hl. m. Prahy pro oblast sociální politiky a zdravotnictví. Právě Praha se snaží v rámci kampaně Noví pěstouni zájem o pěstounství podporovat.

Na podpoře myšlenky, že se mohou stejnopohlavní páry stát pěstouny, se shodne většina Čechů - konkrétně 66 %. "Máme tady tisíce lidí, kteří by rádi vychovávali dítě a poskytli mu veškerou lásku a péči, kterou bude potřebovat. Měli bychom je proto podporovat v jejich rozhodnutí přijmout na sebe zodpovědnost a stát se pěstouny dětí, o které se nemohou postarat jejich biologičtí rodiče. Nikomu nepomůžeme tím, že budeme dokola opakovat, že rodinu tvoří máma a táta. Máme tady 6 000 dětí, o které se máma a táta starat nemohou. Tyhle děti potřebují kohokoli, kdo o ně bude pečovat s láskou. Je povzbudivé, že si to většina lidí uvědomuje," komentuje Johnová.

Pěstounů je stále nedostatek

O přijetí dítěte do pěstounské péče uvažuje asi čtvrtina Čechů. Přesto se ale každý rok stane pěstounem v průměru jen okolo stovky lidí. V dětských domovech a výchovných ústavech proto zůstává přes 6 000 dětí. Je tomu tak i proto, že celá řada lidí o možnosti stát se pěstounem neví nebo jí chybí přesné informace. Lidé žijící bez partnera či ve stejnopohlavním páru pak často netuší, že i oni mohou dítěti poskytnout šanci prožít šťastné dětství v pěstounské péči.

Ti, kteří tento krok už udělali, nicméně mluví zpravidla o pěstounství jako o nejlepším rozhodnutí života. "Děti jsou radost. Podle mě jsou tím, co člověka naplňuje. To, proč žijeme. Každý dřív nebo později dospěje do stadia, kdy je připravený přenechat své zkušenosti, dovednosti a vzory někomu dalšímu. Pěstounství umožňuje tuhle potřebu naplnit i lidem, kteří děti nemohou mít přirozenou cestou, a zároveň dává možnost opuštěnému dítěti vyrůstat v milující rodině. A myslím si, že to je to nejdůležitější, co může kdokoliv pro dítě udělat. Dát mu šanci," dodává k tomu pan S., který s partnerem přijal do pěstounské péče dva chlapce.

Pěstounská péče je formou náhradní rodinné péče o děti, o které se nemůže starat žádný z biologických rodičů ani poručník. Mezi pěstounem a dítětem přitom nevzniká takový právní poměr jako například u adopce. Právě rozdíl mezi adopcí a pěstounstvím podle průzkumu nezná téměř čtvrtina lidí. Pražští zájemci o pěstounství mohou využít kontaktní formulář na webu novipestouni.cz.