FOAM Organics Europe hodnotí nový akční plán ekologického zemědělství (EZ) pozitivně, především jeho rovnoměrné zacílení jak na podporu zvýšení bioprodukce, tak i poptávky po biopotravinách.

Prezident IFOAM Organics Europe, Jan Plagge k tomu uvedl: "Evropská komise předložila konkrétní kroky na podporu poptávky po biopotravinách, například rozpočet 49 milionů EUR vyčleněný pro sektor EZ v rámci propagačních programů, nebo začlenění bioproduktů do minimálních povinných kritérií pro udržitelné veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství je vysoce znalostní sektor, oceňujeme přidělení 30 % finančních prostředků z programu Horizont Evropa pro oblast zemědělství, lesnictví a venkov na témata relevantní pro ekologický sektor. Neméně důležitý je i závazek vypracování studie o reálných cenách potravin a role zdanění." Jan Plagge také zmínil, že se již těší na každoroční evropský den ekologického zemědělství, který bude ideální příležitostí k hodnocení účinnosti akčního plánu.

Eduardo Cuoco, ředitel IFOAM Organics Europe, doplnil, že "pokud má být tento akční plán co možná nejúspěšnější při dosahování 25% podílu ekologicky obhospodařované půdy a přechodu k více udržitelným potravinovým systémům, nesmíme zapomínat na význam zapojení národních, regionálních, ba i místních aktérů. Akční plán přináší členským zemím nástroje k plnému využití potenciálu EZ pro regeneraci evropského zemědělství a k sladění zemědělství a přírody. Máme-li jmenovat alespoň několik konkrétních příkladů, jde o aktivity související s veřejnými zakázkami, propagací nebo realizací tzv. bioregionů, pro něž je zásadní angažovanost přesahující hranice EU."

Jiří Lehejček, předseda ČTPEZ dodává: "Členské státy nyní musejí cíle Akčního plánu, resp. strategií Od zemědělce ke spotřebiteli a Biodiverzitu zohlednit ve svých zemědělsko-potravinářských politikách, zejména pak v národním strategickém plánu Společné zemědělské politiky, jinak je Evropská komise nemusí notifikovat. Za klíčové považujeme rozvoj poradenství, opatření motivující zemědělce k přechodu na EZ, podporu výzkumu a progresivně se zvyšující podíl bio ve veřejném stravování."

V souladu s cíli výše uvedených evropských strategií i prioritami nového Evropského akčního plánu pro EZ je Ministerstvem zemědělství v úzké spolupráci s nevládními organizacemi připravován také národní Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021 - 2027 (APEZ). Národní akční plán EZ přináší podobně jako ten evropský návrhy potřebných aktivit pro další rozvoj ekologického zemědělství a produkce biopotravin v ČR.

Andrea Hrabalová, koordinátorka přípravy českého APEZ upozorňuje, "s aktuálním podílem přes 15 % zemědělské půdy v EZ patří ČR mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch EZ na celkové zemědělské půdě, proto si tento typ zemědělského hospodaření, prokazatelně přínosný k přírodě i lidem, zaslouží pozornost a politickou podporu." Dále dodává, že "akční plán je něco jako zastřešující dokument obsahující seznam aktivit odsouhlasených jako prioritní pro daný časový úsek, nyní do roku 2027. Aktuálně je prioritou zlepšit efektivitu bioprodukce a usnadnit konverzi do EZ, podpořit spotřebu biopotravin uplatněním ve veřejném a školním stravování a propagovat EZ a biopotraviny na národní úrovni. Slabinou akčních plánů, nejen toho českého, je nepřidělení konkrétního rozpočtu na odsouhlasené aktivity a závislost na využití opatření Strategického plánu SZP či národních podpor. Propojení potřeb akčního plánu EZ a existujících politik se v každé členské zemi liší. V ČR se například dlouhodobě nedaří posílit rozpočet pro výzkum v EZ, kdy podíl financování projektů cílených na EZ klesl pod 5 %, ačkoliv akční plán požaduje financování minimálně v rozsahu odpovídajícím podílu EZ na zemědělské půdě (tj. 15 %)."

Evropský akční plán EZ vznikl na podkladě široké veřejné diskuze, proto je očekáván jeho významný přínos pro další rozvoj sektoru, a to nejen na evropské, ale zejména národní úrovni jednotlivých členských zemí, pro které přináší řadu doporučení a inspirace.