"V uplynulých měsících jsem intenzivně jednal s řadou zástupců veřejnosti, konkrétně právě i zahrádkářů a občanských iniciativ. Snažili jsme se v maximálně možné míře zohlednit jejich připomínky. Řada návrhů byla vyslyšena, i když se k výsledku došlo třeba jinou než navrhovanou cestou. Naším cílem je, aby Brno zůstalo příjemným městem pro život, a proto v novém územním plánu dostávají zahrádky oproti tomu platnému větší prostor. Zároveň ale řada ploch dnes obsazených zahrádkami patří soukromníkům, kteří dlouhodobě požadují, aby tyto plochy sloužily obytné zástavbě. Na konkrétních místech se také snažíme aktivně plochy zahrádek vracet," uvedl Filip Chvátal, radní pro územní plánování a rozvoj města Brna.

Podle právníků z Frank Bold Advokáti, kteří spolupracují na přípravě regulace zeleně v novém územním plánu města Brna, některé plochy, kde se dnes kolonie nacházejí, nemůžou být pro zahrádky v územním plánu vyhrazeny ze zákonných důvodů. "Legislativa se vyvíjí, a tak dnes například není možné zřizovat zahrádky v záplavových zónách. To se týká některých zahrádek třeba kolem řeky Svratky, kde mají být realizována protipovodňová opatření," uvedl Petr Bouda z Frank Bold.

Do debat o regulaci zeleně se z iniciativy vedení města vedle občanských iniciativ zapojila i řada nezávislých expertů. Workshopy organizované expertní skupinou Frank Bold podpořila Národní síť zdravých měst a zapojili se do ní například zástupci Architects for Future, Nadace Partnerství nebo České rady pro šetrné budovy. "Řada připomínek a návrhů, které se objevily, byla městem vyslyšena, ale v některých případech se naráželo na limity zákona nebo současného stavu pozemků a jejich vlastnictví," doplnil Bouda.

V platném územním plánu z roku 1994 je vymezeno 1080 hektarů zahrádek. "V návrhu nového územního plánu, který jsme představili v březnu loňského roku, jich bylo o 16 % méně. Část zahrádek jsme totiž museli zrušit s ohledem na současný stav pozemků nebo zákonné limity, Na základě projednání a diskuzí jsme do něj ale přidali téměř 50 hektarů zahrádek a dál hledáme možnosti, jak zahrádkaření v Brně vyjít vstříc," upřesnil za zpracovatele ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

"Také je potřeba zdůraznit, že spousta zahrádek, které dnes existují, nejsou v platném územním plánu vedeny jako zahrádky, ale jako plochy pro bydlení nebo zeleň, například Červený kopec, Žlutý kopec nebo Kraví hora," doplnil Sedláček.

Zahrádky v centru Brna
Z toho důvodu se radnice v územním plánu snaží rozšiřovat zejména kolonie v Černovicích, Židenicích, Tuřanech a v Jundrově. Naopak na Červeném kopci jak současný územní plán, tak projednaná územní studie a majitelé tamních pozemků upřednostňují zástavbu rodinných domů. "Lidé, kteří si tam dnes pronajímají zahrádku, budou však mít podle nového územního plánu jistotu, že se zahrádky nebudou rušit dříve, než reálně dojde k výstavbě, což nebude určitě dříve než za několik let," doplnil Chvátal.

"Na Žlutém kopci je situace složitější. Část pozemků pod zahrádkami je města a část soukromá, o vlastnictví některých jsou vedeny soudní spory. Na místě se přitom počítá s obytnou zástavbou a s novým velkým městským parkem. Vše nyní prověřujeme v podrobné územní studii," doplnil Chvátal. Kdy k realizaci projektů dojde, není jisté stejně jako v případě Červeného kopce. Je velmi pravděpodobné, že i zde budou zahrádkáři moci zůstat ještě řadu let a na velké části území se i poté počítá se zelení.

Z trojice velkých lokalit v centru města je zatím nejpravděpodobnější zachování zahrádek na Kraví hoře, kde jsou takřka všechny pozemky městské a počítá se s tím, že v budoucnosti by na tomto místě měl vzniknout rozsáhlý park. Tento projekt však termín zatím nemá. "Na žádných pozemcích města Brna, kde jsou dnes zahrádky, se nebudou stavět domy. Počítáme na nich se zachováním zeleně. Buď to budou dál zahrádky, nebo parky," vysvětlil Chvátal s tím, že i když se na Kraví hoře počítá s parkem, k realizaci nedojde v dohledné době. Textová část návrhu nového územního plánu ale řeší zlepšení prostupnosti území Kraví hory a rozdělení velkých kolonií do menších subkolonií tak, aby se místo více otevřelo veřejnosti.

Velkou novinkou v oblasti regulace zeleně v Brně bude formální ukotvení komunitních zahrad. "Půjdou dnes zakládat prakticky kdekoliv. Týká se to zejména vnitrobloků, rozsáhlejších obytných areálů nebo předzahrádek bytových domů, kde jsou pro komunitní zahrádkaření vhodné podmínky," vysvětlil Petr Bouda z Frank Bold Advokáti.

Zahrádkářský zákon na obzoru
Do schvalování územního plánu města vstoupí v průběhu roku pravděpodobně ještě nový zahrádkářský zákon, který už leží v Senátu. Zákon by měl dát zahrádkářům zejména na pozemcích měst větší jistotu v délce pronájmu.

"V aktuálním návrhu jsou to minimálně dva roky na soukromých pozemcích a minimálně deset let na pozemcích obcí. Odpadne tím potřeba uzavírat memoranda, dlouhodobý pronájem bude přímo vyplývat ze zákona. Navíc budou mít obce povinnost přispívat k rozvoji zahrádkářské činnosti v územním plánování, což se v budoucnu nepochybně dotkne i brněnského územního plánu," komentoval Bouda.