"Jsem rád, že jsem dnes mohl jednat s komisařem pro zemědělství a že jsem mu mohl vysvětlit specifika českého zemědělství. Myslím si, že je to velice důležité, protože naše zemědělství se svojí strukturou výrazně liší od většiny evropských zemí. Konkrétní podmínky v jednotlivých státech Unie jsou podle mého názoru klíčové. Proto by se tato specifika měla projevit v rámci navrhovaných legislativních textů," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Vzhledem k historickému vývoji má ČR nejvyšší průměrnou velikost zemědělských podniků v celé EU. Dosahuje 133 hektarů oproti průměru EU, který je 16 hektarů. Právnické osoby, řada z nich jsou velké podniky, přitom obhospodařují 70 % zemědělské půdy, významně se podílí na živočišné výrobě a zaměstnávají 75 % všech osob pracujících v zemědělství. Na druhou stranu ČR patří ke státům s nejnižší spotřebou pesticidů a s podprůměrnou spotřebou průmyslových hnojiv a celkově má mnohem nižší intenzitu hospodaření než je v řadě zemí EU.

"Pokud jde o budoucí podobu Společné zemědělské politiky, mou prioritou je zajištění jednoduché, v praxi proveditelné, spravedlivé a dostatečně financované politiky. Reformovaná SZP nesmí v žádném případě navyšovat administrativní zátěž. Z tohoto pohledu je důležitá dobrovolnost zavedení zastropování přímých plateb a aplikace definice skutečného zemědělce. Jsem velmi potěšen, že se podařilo dosáhnout shodu ohledně budoucího Víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU. Nyní tak nehrozí výpadek toku finančních prostředků pro naše zemědělce, kteří zejména v současné době potřebují všechnu dostupnou pomoc," uvedl ministr Toman.

V rámci nové SZP je potřeba zajistit ochranu životního prostředí, a s tím související využívání postupů šetrných k přírodním zdrojům, jako je voda a půda. K tomu se musí nastavit realistické cíle, aby nedošlo k omezení konkurenceschopnosti našich zemědělců a potravinářů vůči zemím mimo EU, které podobné cíle nemají. Například cíle v nových strategiích považujeme za velmi ambiciózní. Ze strany Komise nejsou podloženy žádnou analýzou dopadů na zemědělský a potravinářský sektor a na ohrožení konkurenceschopnosti těchto sektorů. V žádném případě by žádná opatření neměla vést k ohrožení konkurenceschopnosti evropských zemědělců a potravinářů.