"eNeschopenku jsme spustili 1. ledna 2020. Přestože tomu předcházela velmi náročná příprava, v českých podmínkách dosud nevídaný projekt se podařilo zrealizovat v rekordním čase. Jsem pyšná na to, že se eNeschopenka, i přes veliké počáteční pochybnosti, ukázala jako spolehlivý a funkční projekt, který se osvědčil zejména během koronakrize," řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

eNeschopenka elektronicky propojila 22 tisíc poskytovatelů zdravotních služeb, téměř 300 tisíc zaměstnavatelů a Českou správu sociálního zabezpečení. Namísto papírů teď už obíhají jenom data.

"Pokud by eNeschopenka nefungovala, každý pacient by byl nucen fyzicky navštívit svého ošetřujícího lékaře, který by mu musel vypisovat klasické papírové propisovací tiskopisy. Příslušné díly tiskopisu by museli lékaři posílat poštou na správu sociálního zabezpečení, a pacienti předávat svým zaměstnavatelům. Dnes už tak trochu absurdní, v souvislosti s karanténou o to více, do roku 2020 ale každodenní realita," říká František Boháček, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení.

V loňském roce touto dobou vstupovala eNeschopenka do testování. Všechny dotčené subjekty se k ní 1. ledna 2020 bez větších obtíží připojily. Přestože při přípravě zaznívaly i názory, že vše běží až příliš rychle, s odstupem času je v kontextu koronavirové krize zřejmé, že eNeschopenka přišla v pravý čas. Její fungování ve vztahu ke karanténám zachránilo zcela nepředvídatelnou a jinak neřešitelnou situaci lékařům, zaměstnancům, ale i zaměstnavatelům.