Iniciátor setkání, senátor Václav Hampl, ke snahám o rozšiřování letiště uvedl: "Dennodenně jsme až do vypuknutí koronakrize viděli, jak byla vnitřní Praha, a nejen ta, přetížená masovým turismem. Zkapacitnění letiště by přitom sloužilo hlavně k případnému obsloužení dalších milionů turistů v Praze. Mezinárodními úmluvami jsme se přitom zavázali ke snižování emisí, čemuž nárůst letecké dopravy rozhodně nepomůže. Stavět další přistávací dráhu, navíc blíže k městu, pokládám za drahý nesmysl, na který by obyvatelé Prahy a Česka po všech stránkách doplatili."

Jiří Růžička, 1. místopředseda Senátu, k tématu dodal: "Další přistávací dráha a rozšiřování Letiště Václava Havla je nápad bezohledných a pouze do svého zisku zahleděných šílenců! Navíc v době, kdy má Praha zkušenost mnoha let zahlcování turisty, úrodná půda kolem letiště je čím dál více zaplevelována plechovými halami pro překládku zboží, lidé v okolí už dlouho trpí nadměrným hlukem a emisemi."

Na setkání Fóra pražských senátorů členové horní parlamentní komory vyjádřili znepokojení nad plánovanou výstavbou paralelní dráhy a s ní souvisejícím rozšiřováním Letiště Václava Havla. Zvažované projekty v hodnotě až 55 miliard Kč mohou v důsledku vést až ke zdvojnásobení počtu cestujících, nárůstu letů, hlukového a imisního zatížení, ke zvyšování cen bydlení, k vylidňování centra města a k celkovému prohloubení problémů, kterým čelí občané Prahy a přilehlého okolí. Fórum pražských senátorů proto vyzývá vládu České republiky, aby v souladu s její zodpovědností za další vývoj v problematice změny klimatu, udržitelnosti cestovního ruchu a kvality života v Praze i celém Česku ustoupila od záměru vybudování paralelní dráhy a souvisejících investic do zkapacitňování Letiště Václava Havla.

Minulý rok odbavilo pražské letiště necelých 17 milionů lidí. Pokud by došlo k výstavbě paralelní dráhy, počet odbavených cestujících by se mohl vyšplhat na dvojnásobek, až k 35 milionům cestujících. Současný posudek vlivu na životní prostředí (EIA) přitom počítá s maximálním počtem 21 milionů cestujících. Další navýšení by tedy vyžadovalo zpracování nové EIA. Výstavba paralelní přistávací dráhy a očekávaný nárůst letecké dopravy by přitom nepřinesly ani deklarované úlevy části obyvatel západu Prahy. Naopak by došlo k přiblížení značné části leteckého provozu o další 1,5 km blíže k hustě obydleným částem hlavního města, a to v situaci, kdy už stávající letecký provoz je neobvykle blízko rezidenčním částem města. Záměrem nové ranveje jsou jednoznačně hlukově ohroženy rezidenční oblasti Prahy jako je Suchdol, Nebušice, Lysolaje, přilehlé části Prahy 6 nebo Dolní Chabry. Výstavba ranveje je v rozporu s rostoucím důrazem na udržitelný život, ochranu životního prostředí, zdraví obyvatel i souvisejícím zpřísňováním hlukových a emisních norem. Je také v rozporu s klimatickými závazky, které se Česká republika zavázala plnit. Místo toho, aby vláda přijala efektivní opatření proti zvyšování emisí, chce realizovat stavbu, jejímž prostřednictvím budou emise narůstat.

Stávající kapacitou není přitom ruzyňské letiště ohroženo na fungování, ale je naopak velmi ziskové. Pro udržení počtu startů a pro zvýšení udržitelnosti provozu není nová ranvej potřebná. K letišti navíc dodnes nevede kolejové spojení, což způsobuje již nyní dopravní komplikace na cestě mezi centrem Prahy, letištěm i Kladnem. Problémem je i to, že realizace paralelní dráhy není kolejovým připojením letiště podmíněna, ale má být s ním pouze koordinována. Několik velkých projektů, včetně tunelového komplexu Blanka, ukazuje, že takováto partikulární řešení vytváří nové problémy.

Z hlediska skladby cestujících turisté nyní tvoří 70 % pasažérů letadel v Praze. V loňském roce přijelo do Prahy podle oficiálních statistik přibližně osm milionů turistů. V této statistice přitom nejsou započítáni turisté pobývající v krátkodobých ubytovacích kapacitách. Celkové číslo tak může být až o třetinu vyšší. Podoba a forma turismu se v Praze v posledních letech dostala do neudržitelného stavu. Masový turistický ruch se odehrával v kulisách Prahy na úkor místních obyvatel. Zvyšovaly se ceny nemovitostí, pronájmů i služeb, probíhala přeměna bytových jednotek na krátkodobé ubytování hotelového typu a původní obyvatelé se vystěhovávali z historického centra. Až do vypuknutí hospodářské krize spojené s dramatickým poklesem turismu, jsme byli svědky nežádoucí přeměny Prahy na přeplněný turistický skanzen. Další navyšování počtu turistů v Praze by tak posílilo tlaky proti snahám udržet trvalé obyvatele v centru města.

Padesát pět miliard korun, které stát plánuje na zvyšování kapacity letiště vydat, by mohlo sloužit k výstavbě zhruba dvaceti tisíc dostupných bytů, k výstavbě vysokorychlostní železnice a jejího napojení na mezinárodní tratě, v čemž dlouhodobě Česko zaostává, nebo do lepšího propojení Prahy s okolními obcemi. Letiště vytváří pracovní místa v období prosperity, kdy se hodně cestuje a kdy pracovní místa nechybí. V době krize naopak letecká doprava klesá a letiště místo pracovních míst vytváří také náklady. Důvody pro odmítnutí výstavby paralelní dráhy tedy pražští senátoři spatřují jak v oblasti ochrany životního prostředí, dopravních systémů, udržitelného cestovního ruchu tak i podmínek pro kvalitní život obyvatel Prahy a okolí.