Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí meziročně reálně snížil o 2,0 %. Mezičtvrtletní propad dosáhl 3,3 % a byl nejsilnější od 1. čtvrtletí 2009, kdy vrcholila tehdejší krize. Ve směru hospodářského poklesu nejvíce působila nižší tvorba hrubého kapitálu a dále zhoršení bilance zahraničního obchodu. Propad naopak mírnila vládní spotřeba. V předchozích letech silný prorůstový vliv spotřeby domácností téměř vymizel, domácnosti vydaly meziročně více jen za předměty krátkodobé spotřeby.

Investiční aktivita v 1. čtvrtletí citlivě zareagovala na situaci a výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu meziročně klesly o 5,5 %. V porovnání s předchozím čtvrtletím se kapitálové výdaje propadly o 9,7 %. "Investice klesaly plošně. Propad nastal téměř u všech investičních kategorií, zejména u ICT a ostatních strojů a zařízení a rovněž u dopravních prostředků a zařízení. Rostly jen investice do bydlení, i zde ale došlo k prudkému zpomalení. Lze tedy nepřímo usuzovat, že domácnosti i podniky byly nuceny své kapitálové výdaje přehodnotit," říká Karolína Zábojníková z oddělení svodných analýz ČSÚ.

Meziroční pokles hrubé přidané hodnoty v 1. čtvrtletí činil 1,3 %. Na propadu měla největší podíl průmyslová odvětví v čele s výrobou motorových vozidel. Klesala také hrubá přidaná hodnota ve službách, zejména v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (o 4,9 %), na které přímo cílila omezení zavedená proti šíření koronaviru.

Spotřebitelské ceny v 1. čtvrtletí meziročně vzrostly o 3,6 %. Týkalo se to hlavně cen potravin, jejichž růst zrychloval již loni a v 1. čtvrtletí dosáhl 6,1 %. I přes mírné zvolnění se dále udržovala silná dynamika cen bydlení a energií.

Na trhu práce zatím nedošlo v souvislosti s nastalou krizí k výraznému zlomu. "Na konci minulého roku bylo patrné zvolnění, které v 1. čtvrtletí pokračovalo. Celková zaměstnanost tak meziročně poklesla o 0,5 % a v porovnání s předchozím kvartálem stagnovala. Obecná míra nezaměstnanosti se rovněž příliš neměnila. Situace se v celé ekonomice projevila zejména meziročním poklesem počtu odpracovaných hodin o 4,7 %," připomíná Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Dále zvolňoval růst průměrné mzdy, který navíc narážel na silnější zvyšování cenové hladiny. Reálné meziroční navýšení průměrné mzdy tak v 1. čtvrtletí dosáhlo 1,4 %.