"Podpora zjednodušení a elektronizace daňového systému je dlouhodobou prioritou Ministerstva financí. Z ambice nastartovat projekt on-line finančního úřadu proto neustoupíme. Současné události dokládají, jak důležitá je možnost elektronické komunikace s úřady. Proto jsem novelu v kompromisním znění znovu Vládě předložila. Věřím, že opozici leží digitalizace opravdu na srdci, a proto zavedení on-line finančního úřadu podpoří," uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

Zákonná podoba online finančního úřadu neboli portálu MOJE daně spočívá v rozšíření již existující daňové informační schránky (DIS), kterou dnes využívá jen malá část poplatníků. Systém bude podobný internetovému bankovnictví a jeho uživatelé budou mít lepší přehled o svých daňových povinnostech.

Vytvoření legislativního základu je prvním a nezbytným krokem pro to, aby v budoucnu bylo možné nabídku služeb rozvíjet a v návaznosti na změnu legislativy vytvořit jednotnou platformu pro správu daní a veřejných pojistných.

Hlavním záměrem novely daňového řádu je především podpora elektronizace daní a zjednodušení komunikace se správcem daně. Součástí návrhu je rovněž pozitivní motivace k využívání elektronických prostředků.

Daňovým poplatníkům, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o 1 měsíc. Oproti původní verzi obsahuje předloha drobné změny, které jsou blíže popsány v následujících odstavcích.

Novela zachovává dosavadní lhůtu pro vracení daňových odpočtů v délce 30 dnů. Současně ale dochází k úpravě institutu zálohy na daňový odpočet. Změna spočívá ve vzniku nároku na tuto zálohu. Podle původního návrhu se o vzniku nároku mělo rozhodnout před zahájením daňové kontroly. Nově bude nárok posouzen v průběhu daňové kontroly, popř. při zahájení postupu k odstranění pochybností.

Jedná se o kompromis, kterého bylo dosaženo na základě jednání s odbornou veřejností. Podnikatelé již nebudou na vyplacení těchto odpočtů čekat celé měsíce, přestože finanční úřad prověřuje jen nepatrnou část. Plátcům DPH, u kterých se prověřuje pouze část nadměrného odpočtu, přinese změna zlepšení z hlediska jejich cash-flow a zároveň zvýší jejich právní i podnikatelskou jistotu.

Nově návrh zavádí možnost individuálního prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, které dnes není možné. Zároveň novela přiznává daňovým subjektům oproti původní verzi návrhu kompenzaci v dvojnásobné výši, pokud po nich bude vymáhána nesprávně stanovená či zajištěná daň.

Předloha navrací plošnou liberační lhůtu, po kterou nevzniká úrok z prodlení s platbou daně. V současnosti činí tato tolerance 4 pracovní dny. Původní návrh ji nahradil pravidlem, že čím menší je tvrzená daň, tím delší je tolerance, který oproti současnému stavu zvýhodňoval malé a střední daňové subjekty. Toto pravidlo zůstává, ale navíc se do návrhu zákona vrací ve zkrácené kompromisní délce 3 kalendářních dnů i plošná liberace.

Formát tzv. formulářových podání bude moci nově stanovit vyhláška Ministerstva financí. Zároveň novela výslovně zavádí, že v případě podrobností údajů o skutečnostech prokazujících tvrzení daňového subjektu a dalších údajů nezbytné pro správu daní bude vydání vyhlášky povinné. To znamená, že také obsah daňových formulářů, který není dostatečně zřejmý přímo ze zákona, bude stanoven vyhláškou.

Účinnost předložené novely daňového řádu je navržena na 1. ledna 2021. Tomu je přizpůsobeno i přechodné ustanovení týkající se prodloužení lhůty pro podávání elektronických daňových přiznání tak, aby bylo možné tento benefit využít již pro podání daňových přiznání za zdaňovací období roku 2020.