Přestože došlo k meziročnímu poklesu téměř o třetinu, nelze to vnímat negativně. Pokud totiž zprůměrujeme výsledky za roky 2018 a 2019, vychází objem poskytnutých úvěrů ročně na 57, 6 miliardy korun, což by představovalo nejlepší výsledky od roku 2010. Většina obchodů se však efektem předzásobení předsunula již do roku 2018.

"Podle statistik lidé uspíšili svá rozhodnutí a poptávali především větší úvěry na pořízení nemovitostí, aby unikli avizovanému zpřísnění regulatorních doporučení ze strany ČNB. Ta významně zvýšila požadavky na bonitu dlužníků a jejich vlastní prostředky, a tím pádem snížila dostupnost úvěrů," vysvětluje Jiří Šedivý, tajemník AČSS.

Stavebko má široký záběr
Lidé si v loňském roce od stavebních spořitelen půjčovali skoro stejné částky jako o rok dříve. Průměrná hodnota nově poskytnutého úvěru meziročně klesla jen mírně, konkrétně z 924 tisíc na 880 tisíc korun, tedy o 4,8 %.

Významnější změny jsme zaznamenali u struktury poskytnutých úvěrů. Nejdříve se oproti dlouhodobému průměru v letech 2017 a 2018 přechodně změnila skladba poptávky. Kleslo množství financování rekonstrukcí, ale naopak zesílilo využití úvěrů na pořízení nemovitostí. Vloni se však už lidé do nového bydlení přes stavební spoření tolik nehrnuli. Podíly jednotlivých účelů se vrátily k dlouhodobým hodnotám, kdy opět dominovaly úvěry na rekonstrukce.

Stavebko si tedy stále zachovává charakter finančního nástroje, který dokáže obsloužit všechny segmenty poptávky po lepším bydlení: od výměny oken přes nové kuchyně či koupelny až po pořízení nových bytů a domů či jejich výstavbu.

"Nejvíce úvěrů z hlediska počtu poskytují stavební spořitelny bez zajištění zástavním právem k nemovitosti. To je přesně druh financování, který nemá na trhu adekvátní konkurenci. Stavebko jej díky své konstrukci umí nejlépe: v řádu několika set tisíc korun, za nízkou úrokovou sazbu a s dostatečně dlouhou dobou splatnosti," uzavírá Šedivý.