Podle zprávy Skanska, Colliers International a Dentons bylo české hlavní město před nástupem koronavirové krize druhým nejrychleji rostoucím v EU. To bylo způsobeno především rapidním nárůstem kapacit služeb, mobility i HDP. V rychlosti rozvoje v těchto oblastech je Praha již delší dobu srovnatelná s předními evropskými metropolemi jako je Berlín či Madrid. To se odráží i na trhu s kancelářskými prostory, který se má i přes nejistou budoucnost do roka rozšířit o více než 200 000 m2.

Proměna kancelářských prostor před i po pandemii
Kromě nárůstu kancelářských ploch v Praze přichází také nový způsob, jak k nim přistupovat a jak je využívat. Představa práce v klasické korporátní kanceláři v posledních letech už tolik neláká. "Nelehké období ukazuje, že existuje celá řada profesí, které nemusí každý den docházet do stálé kanceláře. Očekáváme, že vzroste poptávka po možnosti fungovat částečně z domova nebo při práci dostat prostor na networking a sdílení zkušeností s pracovníky jiných firem v oboru. Pravděpodobně se tak rozvine smíšená koncepce využití prostoru ve formě standardní kanceláře doplněné o flexibilní kanceláře a home office, a to jako efektivní ekonomický a sociální model budoucí práce," uvádí za společnost Business Link Visionary Jana Gerhátová.

Podle průzkumu Colliers International odpracovali před vypuknutím pandemie zaměstnanci v některých segmentech až 30 % hodin mimo kancelář. Polovina dotázaných si přitom mohla vybrat, zda práci odvede z kanceláře či odjinud. Proto mají o flexibilní kanceláře zájem i firmy - mnoho z nich prostory sdílených kanceláří využívá k jednorázovým projektům a thinktankům, nebo při přípravě na převzetí vlastních prostor. "Očekáváme, že firmy budou hledat úspory na všech úrovních, na straně nájmů nevyjímaje. V tu chvíli budou flexibilní kanceláře, kde se mohou pracovníci střídat, vhodným řešením," nastiňuje na závěr možný budoucí vývoj Jana Gerhátová.