Výběr daní a jejich následné přerozdělení v rámci Rozpočtového určení daní (RUD) zásadně ovlivňuje rozvoj obcí a krajů v ČR. Na jejich základě si obce plánují investiční kroky a projekty. Současná situace spojená s pandemií koronaviru vnesla nejistotu i do této oblasti, v reakci na to totiž pozastavilo vedení Jihomoravského kraje některé už schválené dotační programy.

S tímto postupem nesouhlasí jihomoravští starostové, kteří naopak hledají cestu, jak opět rozhýbat lokální ekonomiku. "V tuto chvíli je pro nás zásadní podpořit podnikatele a řemeslníky. Stojí na nich ekonomika nejen obcí a krajů, ale celé České republiky. Jako starostové se snažíme hledat co nejefektivnější řešení, které vidíme právě v existujících dotačních titulech na podporu rozvoje obcí," říká František Lukl, starosta Kyjova a lídr jihomoravských STAN do letošních krajských voleb.

Lukl současně dodává: "Obezřetnost je na místě, ale v provozních výdajích, rozhodně ne investičních. Obce jsou nejlépe hospodařícími subjekty v naší zemi. Každá jimi investovaná koruna se vrací v DPH nejen státu, ale především pomáhá lokální ekonomice, místním firmám, a v konečném důsledku rozvoji celého kraje. Pokud tedy bude vedení kraje i nadále odkládat vyplácení dotací obcím, nestačí se mnohé z projektů tento rok vůbec realizovat. A desítky milionů, které mohly zachránit regionální podnikatele, budou nevyužity."

Obce hybatelem lokální ekonomiky
Jihomoravský kraj pro rok 2020 připravil řadu dotačních titulů, které nyní mohou hrát zásadní roli. Jedním z nich je dotační program na Podporu rozvoje venkova (PRV), který je zaměřený na budování a obnovu zařízení v majetku obcí. "V rámci tohoto dotačního programu Jihomoravský kraj přispěje celkovou částkou 58 milionů korun s 50 procentní spoluúčastí obce. Celkově se tedy jedná o bezmála 120 milionů korun, které obce mohou nyní využít a v rámci poptávkového řízení oslovit především regionální podnikatele," přibližuje Radomír Pavlíček, předseda výboru pro regionální rozvoj JMK (STAN). V rámci tohoto dotačního programu bylo ke schválení doporučeno 392 žádostí o celkové výši 57, 764 milionů korun. Neuspělo 111 žádostí.

Dotační titul chce využít například městys Vranov nad Dyjí, který žádá o dotaci na přestavbu jeho současné budovy. Vedení chce přestavět tento objekt na víceúčelové a kulturní centrum pro volnočasové aktivity. V Kovalovicích chtějí zase dotaci využít na výstavbu multifunkčního hřiště v areálu koupacího biotopu.

Obec Hrušky (okres Vyškov) v letošním roce požádala o dotaci na úpravu sociálního zařízení pro zaměstnance mateřské školy. Dotační program PRV využívá vedení obce dlouhodobě, například na rekonstrukci základní školy. "U menších zakázek kolem asi půl milionu korun využíváme služeb místních firem a podnikatelů. Ti nám to vrací zapojením a podporou spolků a různých akcí v obci. Uvítali bychom, kdyby i v letošním roce byla dotace schválena co nejdříve. Můžeme jim tak pomoci v situaci, která není pro podnikání příliš příznivá," říká Jan Kauf, starosta obce Hrušky (STAN).

Pomoc regionálním dodavatelům
Jak tedy mohou starostové pomoci regionálním podnikatelským subjektům, aby přitom neporušili zákon o zadávání veřejných zakázek? U veřejných zakázek malého rozsahu může obec vydat vlastní směrnici pro jejich zadávání. Vedení obcí si může schválit přímý nákup až do 1 milionu korun a mohou tak zadat veřejnou zakázku konkrétním regionálním dodavatelům. Výběr uskuteční na základě svých zkušeností, získaných referencí, průzkumu trhu či místní dostupnosti dodavatele. Konkrétní volbu ale musí být obce schopné odůvodnit. Ideální variantou je oslovit minimálně tři dodavatele a provést výběr na základě jimi podaných nabídek v souladu s předem stanovenými pravidly. Pokud obec směrnici nemá, řídí se celkově dle zákona 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek.