Nová administrativní budova má sedm nadzemních pater a tři patra pod zemí. V nejnižším patře se nachází kromě technologií také nový archiv Nejvyššího soudu, nad ním je ve dvou patrech podzemních garáží 20 parkovacích stání. Nejvyšší soud získává 26 let po svém vzniku v přízemí nového křídla budovy prostory pro svoji rozsáhlou knihovnu, v prvním nadzemním patře pak byla vybudována nová jednací místnost, která může zároveň sloužit jako menší multifunkční sál. Přilehlá terasa byla projektována jako oddychová zóna. V Nejvyšším patře se pak nachází 7 nových ubytoven pro soudce, kteří přijíždějí do Brna pracovat z celé republiky. Rozšíří se tím stávající nabídka ubytování soudců na ubytovně v mansardovém patře původní budovy a také v pronajatých bytech ve městě Brně.

Z historie budovy Nejvyššího soudu:
Nejvyšší soud zřízený k 1. lednu 1993 pomyslně navazoval na činnost federálního Nejvyššího soudu ČSFR. Do budovy v Burešově ulici č. 20 v Brně, kterou získal zdarma na základě darovací smlouvy od brněnského magistrátu, se však stěhoval z Prahy (současného sídla vrchního soudu) až v září roku 1993, po nutných stavebních úpravách. Památkově chráněná budova projektovaná známým architektem Emilem Králíkem byla původně postavena na počátku 30. let minulého století jako moravská centrála Všeobecného pensijního ústavu, později zde sídlil krajský výbor KSČ, který nechal v roce 1986 vestavět dvorní trakt s velkým jednacím sálem a navýšil budovu o mansardové patro. Po roce 1989 v objektu sídlila Masarykova univerzita, krátce zde byl dokonce i její rektorát.

V září 1993 se do Brna původně stěhovalo 13 soudců, horní patra budovy stále ještě využívala Masarykova univerzita, fakulta informačních technologií. Jak se postupně rozšiřovaly kompetence a pravomoci Nejvyššího soudu, narůstal počet soudců i zaměstnanců. V roce 1996 zde pracovalo už 20 soudců občanskoprávního kolegia, 7 soudců kolegia obchodního a 22 soudců kolegia trestního, přibližně tou dobou začal soud využívat už celou budovu.

I přesto, že nové křídlo budovy Nejvyššího soudu nabízí o poznání kvalitnější zázemí, než měli zaměstnanci Nejvyššího soudu doposud, nevyřeší veškeré kapacitní a další problémy, které s sebou přináší běžný chod soudu v jeho staré budově. Vedení Nejvyššího soudu tak i nadále hledá možnosti, jak celou instituci v budoucnu přestěhovat blíže do centra Brna, nejlépe do některého z historických paláců, tak jak se to podařilo v případě Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu anebo také Nejvyššího státního zastupitelství.