"Naše zkušenosti z Rakouska a dalších zemí v Evropě potvrzují, že lze vybudovat opravdu kvalitní zařízení pro seniory vyhovující trendům v péči o seniory. Klienty v našich SeniorCentrech vnímáme jako individuality s vlastní historií, zvyky a potřebami. Zároveň věnujme pozornost i zachování aktivního sociálního života. Snažíme se budovat komunitní domovy v daných městech a zapojovat i seniory z okolí a vlastně všechny generace, protože některé domovy mají i svoje vlastní dětské skupiny," uvedla Věra Husáková, regionální ředitelka společnosti SeneCura provozující největší síť center s pobytovou péčí zaměřenou z velké části na různé druhy demencí (včetně Alzheimerovy choroby) v České republice.

Odpovědnost za budoucnost seniorů je jak na straně státu, tak na přístupu veřejnosti k problému stárnutí a stáří. "Například dobrovolnictví je v Česku teprve na začátku, kdežto v jiných státech Evropy má velmi silnou
a dlouhou tradici a je samozřejmostí, že lidé pomáhají v zařízeních pro seniory ve svém okolí, dobrovolníci se rekrutují i z řad rodinných příslušníků samotných klientů. Stáří je u nás stále tak trochu tabu," doplnila Věra Husáková.

Je jasné, že kvalita života seniorů ve společnosti asi nejvíce souvisí s možností bydlení a dostupnosti péče, a tedy i s kapacitami sociálních služeb. Počet míst v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem (pro seniory s demencí) se za posledních deset let prakticky nezměnil a pohybuje se stále kolem 56 tisíc. Aktuálně roste pouze kapacita u soukromých zřizovatelů, naopak počet míst v krajských a obecních zařízeních stagnuje. Do roku 2050 je přitom potřeba navýšení počtu míst až na 92 tisíc.

Prioritou je, aby senioři co nejdéle zůstávali ve svém přirozeném prostředí, tedy doma, s podporou rodiny a terénních služeb. To však není vždy možné. Poptávka po místech v pobytových zařízeních pro seniory se bude s prodlužující se délkou života rapidně zvyšovat. "Již dnes je nedostatek míst v tzv. domovech se zvláštním režimem pro nemocné s demencí či Alzheimerovou chorobou, péče o ně je totiž v domácím prostředí velmi obtížná a vyčerpávající. V posledních stádiích nemoci pak téměř nemožná," vysvětlila Andrea Masopustová, zdravotní sestra ze SeniorCentra SeneCura na pražské Klamovce. Podle České alzheimerovské společnosti naroste počet nemocných v příštím roce na 183 tisíc, v roce 2050 pak dokonce na 383 tisíc.

Východiskem této situace by mohla být spolupráce státu se soukromými subjekty, jak je standardem v západních zemích, protože ty hrají díky vlastním investicím klíčovou roli v navyšování lůžkových kapacit pobytových sociálních služeb. U nás je největším soukromým poskytovatelem pobytové péče pro seniory s téměř 2000 lůžky ve 14 SeniorCentrech rakouská společnost SeneCura. Klienty těchto center jsou ze 70 % lidé s Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence. Tuto péči nenabízí jen tzv. Alzheimer centra, ale všechna zařízení poskytující službu "domov se zvláštním režimem". Takových je v České republice celkem 354.

Jejich seznam lze nalézt v registru MPSV: iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby

"Soukromý sektor nabízí formu spolupráce s kraji a obcemi jako investor a provozovatel. V tomto ohledu na sebe bere závazek investice do výstavby domova, což umožňuje městským samosprávám použít plánované finanční prostředky pro jiné účely," potvrzuje pozitivní zkušenosti ze zahraničí Dita Chrastilová, finanční ředitelka skupiny SeneCura. V České republice jsme v tomto teprve na začátku.