"S ohledem na fakt, že prolnout zdravotní a sociální služby, tak aby systém vyhovoval klientům i poskytovatelům, se v České republice bohužel za posledních dvacet let nepodařilo. Proto jsme se s týmem odborníků přímo z terénu přihlásili se svým řešením, to bychom chtěli odzkoušet v našich zřizovaných organizacích a následně výsledek sdílet formou dobré praxe," říká hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. V tuto chvíli je tedy Kraj Vysočina jediným krajem, který se takto široce zabývá problematikou péče o klienta se sociálními i zdravotními potřebami.

Až 80 % nemocných lidí umírá v současné době v nemocnicích, přitom průzkumy uvádějí, že stejné číslo demonstruje i touhu lidí umírat v domácím prostředí mezi svými blízkými. Z dostupných dat ÚZIS ČR vyplývá, že v posledním roce života nemocných tráví lidé hospitalizací 23 - 30 dnů na akutním lůžku, což se zbytečně podepisuje na kvalitě jejich života, a v budoucnu by včasné a lepší nasměrování mohlo nabídnout kombinované služby zdravotního a sociálního pomezí v podobě rozvinuté ambulantní domácí péče. Správný mix zdravotních a sociálních služeb by měl odbourat dlouhodobé obrovsky nákladné a nežádoucí pobyty v ústavní péči, pobyty na LDN, předejít tolik kritizovanému obchodu s nemocí, a s tím souvisí i prostupnost psychiatrické i rehabilitační péče. Podle hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka by v budoucnu mohly ve všech krajských nemocnicích na Vysočině fungovat tzv. zdravotně-sociální týmy složené ze sociálních pracovníků i klinických psychologů a lékařů, tým by posoudil stav pacienta a doporučil pouze ty služby, které odpovídají jeho diagnóze a potřebám.

Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka je pro pojišťovnu zásadní vědět, jak je o jeho klienta pečováno, směřovat ho ke správné péči, tak aby se zbytečně neopakovala jeho hospitalizace a bylo o něj trvale pečováno. Do budoucna bude tedy třeba definovat, které z výkonů spadají do zdravotní a které do sociální péče, a narovnat jejich financování ze strany pojišťoven a ze strany MPSV.