V České republice bylo v loňském roce postaveno 1 621 nebytových budov, ve srovnání s rokem 2017 to představuje růst o 50,7 %. Vzrostla také hodnota investičních nákladů na nové nebytové budovy o 43,3 % a celková podlahová plocha se zvýšila o 49,5 %. "Téměř polovinu ze všech postavených nebytových budov v loňském roce tvořily hotely a obdobné stavby. Naopak nejméně se dokončilo budov pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělání a zdravotnictví. Přesto byly investiční náklady v této kategorii nejvyšší ze všech," říká Silvie Lukavcová z oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.

Největší budovy se staví pro potřeby průmyslu a skladování. Vloni se jednalo o 41,4 tisíc m3 obestavěného prostoru a průměrnou podlahovou plochu 3 832 m2. Budovy pro dopravu a telekomunikace byly nejmenší, v průměru na jednu stavbu připadlo 491 m3 obestavěného prostoru a 107 m2 podlahové plochy.

Z územního hlediska se nebytové budovy stavěly nejvíce v Jihomoravském kraji, kde jich bylo dokončeno 257, nejméně naopak v Libereckém kraji (51). Nejdražší a prostorově největší stavby byly v Praze. Jedna zde dokončená budova měla v průměru hodnotu investičních nákladů 287,1 mil. Kč, podlahová plocha připadající na jednu budovu byla 5,6 tis. m2 a obestavěný prostor 27,6 tis. m3. Nejlevnější stavby se dokončily na Liberecku, kde průměrná investiční hodnota nepřesáhla 2,9 mil. Kč. Nejmenší budovy se dokončovaly na Vysočině, průměrná podlahová plocha zde byla 215 m2 a obestavěný prostor 1 128 m3.