Na obou představeních bylo heterogenní publikum, většinu diváků však tvořili žáci prvního stupně základní školy. Děti si dobře pamatovaly postavy z pohádky O Balynce, dobrém štěněti a při interaktivních částech představení spontánně a nahlas spolupracovaly.

Svůj podíl na tom samozřejmě nese i metodické oddělení Karlovarského hudebního divadla, které příkladně připravilo oba dva plné sály a seznámilo děti s problematikou třídění domácího odpadu.

Po úvodních deseti představeních, které posloužily k rozpoznání reakcí dětí na jednotlivé scény, byla pohádka na tři týdny uložena za účelem úprav a přepracování části rekvizit a dekorací, doladění časování hudby, akustické intenzity a temp písní. Na základě zpětných vazeb se přistoupilo k závěrečným korekturám metodických materiálů a fyzického papírového programu a byla dohledána výkonnější a technologicky zdatnější aparatura.