Po odhalení otisku drželi hosté minutu ticha a zazněla večerka. Další program probíhal v kapli sv. Anny. Žáci zdejší základní umělecké školy zazpívali hymnu Spojeného království a hymnu České republiky. Slavnostní atmosféru navodil i koncert dobové hudby, který připravil Orchestr Septet plus.

Cihlová zeď ze dvora domu Porchester Gate se stala symbolem. Je na pozadí všem dobře známých fotografií vykonavatelů atentátu na Reinharda Heydricha - Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, stejně jako dalších členů výsadků, kteří se po atentátu společně ukrývali v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde je 18. června 1942 stihla smrt z rukou nacistů. "Přenesli jsme si do středočeských Panenských Břežan kousek Londýna, na kterém se připravovaly osudové okamžiky české historie. Přenesli jsme je na místo, na kterém můžeme symbolickou hodnotu denně připomínat a budovat tak společnou historickou paměť," vyzdvihla význam události hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová.

S podnětem přenést otisk cihelné zdi z Londýna do prostor Památníku v Panenských Břežanech přišla Hana Závorková-Bílková, ředitelka Oblastního muzea Praha-východ, které spravuje také Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech. Na vyhledání konkrétního místa známého z fotografií výsadkářů mají svůj podíl dokumentarista Jan Kaplan a také paní Zdeňka Fantlová, obyvatelka bytu č. 33 domu Porchester Gate. Ta je shodou okolností československou občankou židovského původu, která přežila věznění v koncentračních táborech. V polovině 70. let 20. století na tomto místě v Londýně spolu s manželem zakoupili byt. Zajímavou historii místa, kde dodnes 96 letá žena žije, jí pomohla určit přítelkyně zaměstnaná v londýnské knihovně. Český dokumentarista žijící rovněž v Londýně, Jan Kaplan, který se navíc tematice československého protinacistického odboje dlouhodobě věnuje, inicioval vznik pamětní desky. Ta byla odhalena 28. října 2011 na uličním nároží Porchester Gate. V angličtině napsaný text tak kolemjdoucího upozorní, že právě v této budově byla v říjnu 1941 naplánována operace Anthropoid, která vedla k uskutečnění atentátu na Reinharda Heydricha v Praze 27. května 1942

Odlitek zdi z Porchester Gate provedl tým vedený akademickým sochařem Petrem Sieglem. "Symboly jsou důležité - vlajka, hymna, uniforma, odznaky. Symbolem je i zeď, kterou jsme si přenesli z Londýna do Panenských Břežan. Symbolům je nutné rozumět, jinak jsou vyprázdněnými předměty," vyzdvihuje vedoucí odboru kultury Středočeského kraje Kateřina Pešatová, s tím, že by ráda alespoň na dálku poděkovala za nezištnou ochotu a vstřícnost i všem zúčastněným na anglické straně.

Dílo, které vzniklo také díky podpoře Středočeského kraje, je umístěno ve vestibulu horního zámku v Panenských Břežanech. Ten je vybudovaný v barokním stylu a nese bohatou historii. Za války se stal sídlem státního tajemníka Karla Hermanna Franka. Po roce 1945 se horní zámek proměnil ve školicí středisko funkcionářů krajského národního výboru, a poté domov důchodců. Rekonstrukce na Památník národního útlaku a odboje přinesla objektu nový život. Hlavním tématem expozice je připomenutí hrdinství Čechů, kteří se v průběhu 2. světové války postavili na stranu odboje proti okupaci Československa. Památník byl pro veřejnost otevřen 1. dubna 2017. Připomíná smutnou i fakt, že v Břežanech fungoval i jeden z nejmenších pobočných koncentračních táborů, pobočka tábora Flossenbürg, o počtu 15 vězňů.

Historie Porchester Gate
Dům Pocrchester Gate na ulici Bayswater Road W2 (City of Westminster) v Londýně byl spojován se zpravodajskými službami už před druhou světovou válkou. Od druhé poloviny třicátých let 20. století v několika patrech sídlila britská zpravodajská služba. V letech 1940-45 v prvním a šestém patře budovy byly kanceláře a pracovny československých zpravodajských důstojníků. V říjnu 1941 se zde plánovala již zmíněná operace Anthropoid. Jde o významné autentické místo, kde padlo rozhodnutí o několika diverzních operacích. I ta nejvýznamnější zde byla rozhodnuta - operace, jejímž cílem byla symbolická smrt Reinharda Heydricha, tehdy druhého muže Říše. V této budově s impozantním protileteckým krytem byli soustředěni a doškolováni parašutisté tzv. první vlny, vždy několik dní před odesláním do operace. Na dnes zanedbaném garážovém dvoře plném mastných skvrn od oleje, byli u cihlové zdi, někteří z frekventantů prvních kurzů útočného boje naposled fotografováni. Odtud pocházejí rovněž nám všem známé snímky Josefa Gabčíka a Jana Kubiše. U zdi vnitřního dvora Porchester Gate nebyli ale fotografováni jen oni, ale například i členové dalších výsadků - Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Na snímcích se za jejich zády opakuje typická anglická cihlová zeď.

Význam Porchester Gate je dán i pozicí československých zpravodajců, kteří získávali informace o záměrech nepřítele z Protektorátu, tedy z důležitého zázemí Říše. Současně byla zpravodajská služba první a dlouho jedinou službou evropských zemí působících z Velké Británie. Základy položil útěk šéfa československých vojenských zpravodajců Františka Moravce a deseti jeho nejbližších spolupracovníků v předvečer okupace. Za pomoci britské MI6 se je podařilo 14. března 1939 letecky dopravit do Anglie. Díky Britům se následně povedlo dostat za kanál La Manche i nejdůležitější části zpravodajského archivu.

Vzhledem k dobré zachovalosti zdi v Porchester Gate včetně kazů patrných na jednotlivých cihlách bylo možné přesně určit místo, kde fotografovaní parašutisté stáli. Pomáhá i zalomení zdi, které je na některých snímcích patrné. Samotné fotografie nejsou příliš ostré vzhledem k poměrně stinnému prostředí vnitřního dvora.

V horním zámku v Panenských Břežanech sídlí Památník národního útlaku a odboje (PNÚO), který byl pro veřejnost otevřen 1. dubna 2017. Místo pro památník nebylo vybráno náhodou. Panenské Břežany se v negativním smyslu zapsaly do dějin druhé světové války. Mají zde hned dva zámky. A oba dva za války sloužily nacistům. Dolní, nyní zdevastovaný, je spojen s Reinhardem Heydrichem a jeho rodinou, v horním zámku zase pobýval Karl Hermann Frank. V Břežanech fungoval i jeden z nejmenších pobočných koncentračních táborů, pobočka tábora Flossenbürg, o počtu 15 vězňů, kteří sloužili vdově po Heydrichovi k údržbě areálu zámku a zahrady. Kámen z flossenbürgského Appellplatzu je rovněž součástí expozice PNÚO stejně jako další originály a prvky, které připomínají relativně nedávné těžké období dějin. Břežanský památník tvoří spolu s Lidicemi, Terezínem, kostelem sv. Cyrila a Metoděje nebo kobyliskou střelnicí osu paměti národa pro dané období.