Mánek vycházel z technologií, které slouží k detekci radioaktivního záření v současnosti, a celý systém zdokonalil. Díky tomu dokázal kameru zmenšit natolik, že je možné zapracovat ji do běžně dostupných nástrojů. Lékařům se nyní vejde do ruky, což urychluje screening pacientů s kontrastní látkou v těle. Rychlost vyšetření je přitom klíčová, aby kontrastní látka organismus co nejméně poškodila. Kameru, která je dnes ve fázi prototypu, by neměl být v budoucnu problém namontovat například na drony, což umožní výrazně zrychlit monitoring zamořených území nebo dekontaminaci jaderných pracovišť.

"V budoucnosti budu nadále experimentovat s dalšími konfiguracemi detektorů, cílem je zvýšit účinnost celého systému. Následně bych své řešení rád uvedl do širší výroby a získal pro něj patřičné certifikace," zmiňuje vítěz Petr Mánek. "Jsem přesvědčen, že výsledek mé práce může opravdu výrazným způsobem změnit způsob, jakým pohlížíme na radioaktivní záření, a zpřístupnit možnost měřit ho celé řadě nových oborů, ve kterých by starší a větší kamery nenašly využití."

"Práce zaujala odbornou porotu svým rozsahem, perfektním zpracováním i prezentací, ale především celospolečenským dopadem tohoto řešení, které bych se nebála označit za revoluční," vysvětluje profesorka Mária Bieliková z FIIT STU v Bratislavě, letošní akademická garantka soutěže.

Druhé místo obsadil Lukáš Hruda z plzeňské Fakulty aplikovaných věd ZČÚ. Jeho výzkum by mohl posloužit například při rekonstrukci neúplných objektů na základě pokročilého dohledávání symetrie. Velký význam může mít jako pomůcka pro archeology - na základě 3D scanu by případná aplikace dokázala dodat podklady pro určení potenciálního vzhledu předmětu z pouhých střepin. Podobným způsobem pomůže třeba plastických chirurgům při náročných rekonstrukcích obličeje.

"Největší přidaná hodnota mé metody je, že kombinuje hned několik výhod najednou a je tedy v současnosti nejuniverzálnější cestou, jak určit takzvanou rovinu symetrie," zmiňuje Lukáš Hruda. "Rád bych svou metodu ještě zdokonalil a výrazně tak rozšířil možnosti její aplikace."

Třetí místo obsadil Miroslav Bartyzal z českobudějovické Přírodovědecké fakulty JČU. Jeho systém pro čtení údajů z osobních dokladů dokáže rozpoznat obsažené informace ze scanu, fotografie, ale i záznamu webkamery. Na základě toho je schopen automaticky vyhodnotit informace obsažené na dokladu a uložit je do databáze. V současné době má systém srovnatelnou chybovost jako při ručním přepisování. V praxi by dokázal velice dobře automatizovat mechanické přepisování například na úřadech nebo při zadávání údajů přes internet.

"Jedno přepsání osobního dokladu zabere i několik minut, můj systém to umožní v řádu sekund. Vizuální kvalita vstupu přitom nemusí být výjimečně dobrá, poradí si i se záznamem v nižším rozlišení," dodává Miroslav Bartyzal. "Své místo systém najde u vzdálené identifikace pro banky, operátory nebo obchodníky, na úřadech, ale také například u bezpečnostních procedur na letištích."

Kvalitu projektů chválí i Tomáš Krátký ze společnosti Profinit, která je jedním ze spoluorganizátorů soutěže IT SPY.
"Letos jsme se měli šanci setkat s pracemi, které kvalitním způsobem zpracovaly projekty založené na strojovém učení a umělé inteligenci, což je jeden z nejrychleji se rozvíjejících IT segmentů současnosti. Jsem taktéž rád, že takřka všechny práce mají vysoký komerční potenciál a svým fakultám mají šanci přinést prostředky v podobě patentů," chválí si Krátký.

Na všechny projekty se můžete podívat na webu www.itspy.cz/cz/galerie-nejlepsich.

Soutěže IT SPY se v letošním roce účastnilo 1607 absolventů z akademického roku 2017/18 ze 17 IT fakult v České republice a na Slovensku. Vítěz kromě akademického uznání získal také 1000 eur na další rozvoj projektu.