V dalších emisích se můžeme těšit na denár v krutém středověku, pražský groš z bohatého království, florén - první českou zlatou minci, tolar - stříbrňák, který dobyl Ameriku, grešli v boji za Marii Terezii a korunu ze starého mocnářství ve zmatku moderní doby. "Česká mincovna spolu s Českou numismatickou společností představuje naučnou formou klíčové mezníky mincovnictví na našem území. Sběratelská sada chce oslovit mladší generaci nadšenců o sběratelství," uvádí Jaroslav Černý z České mincovny.

Replika duhovky, která je vsazena do prostorového leporela, je vyrobena z pozlaceného stříbra. Lucie Seifertová, kterou známe jako autorku knižní i televizní verze: "Dějiny udatného českého národa", s humorem a nadsázkou představuje řadu zajímavostí o Keltech. Keltové vášnivě milovali boj, bohy, šperky, obchodování a hlavně zlato. Není proto divu, že si začali razit své vlastní mince - statéry, lidově nazývané duhovky, které jsou nejstaršími mincemi nalezenými na našem území.

Duhovka váží 10 g, její průměr je 15 mm a repliku spolu s leporelem si můžete zakoupit za 990 Kč. K dispozici je také sběratelský box pro všech sedm emisí. Jednotlivé ražby nejsou limitovány počtem kusů.

Západní a jižní Čechy byly v 6. a 5. století obývány Keltskými kmeny, zvanými Bójové, odtud pravděpodobně pochází i název Bohemia - Boiohaemum. Keltové byli Římany uznávány pro své bojové umění, které bylo velmi netradiční. Postavili se čelem k nepřátelům a svým křikem a zjevem vzbuzovali zděšení. Řekové si je najímali jako žoldáky a platili jim zlatými mincemi, které se stali brzy velmi oblíbené, a proto vznikly první keltské mince - statéry. Keltové si pak mince zakopávali pod zem. Když je pak po stovkách let lidé nacházeli po dešti, který odhrnul hlínu a mince se leskly, uvěřili, že je přinesla duha, odtud název - duhovky.

Více informací naleznete na www.ceskamincovna.cz.