"Restaurátorské práce byly zahájeny v polovině července tohoto roku a dílo bylo předáno 7. listopadu. Zakázka zahrnovala opravy kamenných a kovových částí pomníků, které se nacházejí na vojenském hřbitově, a plotu okolo něj," říká radní pro investice Václav Řehoř.

Vojenský hřbitov se rozkládá za areálem novobydžovské nemocnice a upomíná na vojáky padlé během prusko-rakouské války v roce 1866. Ve staré budově nemocnice v Novém Bydžově byl tehdy zřízen lazaret a vojáky, kteří zde zemřeli v důsledku zranění či chorob, pohřbívali kus za městem do hromadného hrobu.

V jeho blízkosti posléze vznikl vojenský hřbitov, který v současné době tvoří pět pomníků a velký pískovcový kříž. Centrální pomník připomínající jména rakouských a saských vojáků zde byl vztyčen krátce po válce. Posléze přibývaly další, například pomník 25 pruských vojáků, který ale neuvádí žádná jména. Vojenský hřbitov je v současné době chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Restaurátoři měli za úkol například očistit kamenné části, odstranit všechny dožilé stopy po předchozích opravách a naopak doplnit chybějící části minerálními tmely. Součástí zakázky byla i barevná retuš reliéfů a obnova textů na pomnících. Opravený byl také zděný základ i kovový plot, který hřbitov obepíná.

Než se restaurátoři pustili do práce, provedli rozsáhlé studium dochovaných historických pramenů, aby přesně věděli, jak hřbitov původně vypadal. A čekala na ně řada překvapení. "Ukázalo se, že kříž na pomníku Obětem války 1866 není původní kříž. Originál by totožný jako kříž, který byl osazen na pomníku pruským vojákům, ale ten zmizel úplně," uvádí jeden příklad za všechny restaurátorka kamene Ema Kamas.

"Tímto způsobem opravujeme kulturní památky na území našeho kraje každý rok. V minulosti to byl například vojenský hřbitov 1866 v Nechanicích - Komárově nebo pomníky a socha sv. Aloise v Horním Přímě či ossarium na Chlumu. A chceme v tom pokračovat. Musíme zajistit, aby pomníky událostí naší historie nezarůstaly travou, ale důstojně nám připomínaly naši minulost. Zvláště za situace, kdy v bitvě u Hradce Králové krvácely zejména české pluky," dodává radní Václav Řehoř.