"Přípravě jsme věnovali velké úsilí a tento výsledek nás mrzí. Nemá ale smysl zavádět opatření, které by nemělo žádný efekt a situaci by mohlo spíš zhoršit. O to víc je jasné, že Praha musí dělat taková dlouhodobá systémová opatření pro zlepšování kvality ovzduší, aby ke smogovým situacím vůbec nedocházelo," uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

Na základě výsledků Studie proveditelnosti, stanovisek a připomínek dotčených samosprávních celků, věcně příslušných ministerstev, Policie ČR a Městské policie, byly v souvislosti s realizací regulačního řádu v navržené podobě identifikovány tyto zásadní problémy:

1/ Nízký vliv opatření na zlepšení kvality ovzduší při zachování průjezdu vozidel na dopravně nejvytíženějších komunikacích v Praze

2/ Absence kapacitně odpovídajících alternativních tras při regulaci dopravy

3/ Nedostatečná přepravní kapacita MHD a příměstské dopravy

4/ Nedostatečná kapacita parkovacích stání

5/ Limitovaná možnost kontroly dodržování dopravních omezení v provozu

Oproti regulaci dopravy ad hoc po vyhlášení smogové situace, která se organizačně jeví jako extrémně náročná, při současné neexistenci adekvátní možnosti objízdných tras, nedostatku odstavných a parkovacích ploch a nejisté možnosti posílení příměstské veřejné hromadné dopravy může být pro hlavní město Prahu vhodnějším řešením problematiky znečišťování ovzduší mobilními zdroji návrat k myšlence zavedení nízkoemisní zóny. Toto opatření je uplatňováno kontinuálně po dobu celého roku a má tak za cíl preventivně předcházet vzniku smogových situací, které regulační řád může řešit již jen ex post formou represe. Zákonná úprava navíc umožňuje i zavedení zpřísnění parametrů nízkoemisních zón po dobu trvání smogové situace, tedy dosažení sledovaného efektu regulačního řádu jiným způsobem.