"Vysvětlení tohoto špatného přežívání je pravděpodobně v rozsahu onemocnění při diagnostice. V době diagnózy má totiž jen 20 % pacientů lokalizovanou chorobu. I v případě, kdy je nádor radiologicky lokalizován, je pětileté přežití jen 30-40 procent," vysvětluje MUDr. Jiří Votruba, Ph.D., primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN a 1. LF UK v Praze.

Dvojí potvrzení zásadního významu plošného screeningu
V roce 2011 byla ukončena studie NLST (National Lung Screening Trial- USA), která na celkově 53 456 probandech s vysokou zátěží kouřením (aktivní a bývalí kuřáci 55 až 74 let 30 pack/years zařazení 2002-2004) srovnávala efektivitu screeningu pomocí nízkodávkovaného CT hrudníku proti rentgenovému snímku hrudníku v 0,1 a 2 letech. Výsledkem bylo snížení mortality na bronchogenní karcinom u skupiny sledované pomocí CT o 20,3 % (354 úmrtí oproti původním 442 úmrtí). Ještě významnější je však snížení celkové mortality o 8 % u skupiny pacientů screenovaných pomocí CT hrudníku. Na základě výsledků této studie byl ve Spojených státech zaveden a pojišťovnami proplácen plošný screening rizikových pacientů od konce roku 2014. Nyní v září 2018 byly v Torontu na mezinárodním kongresu o plicní rakovině uveřejněny výsledky evropské studie Nelson, které výsledky NSLT potvrzují a ukazují, že i v evropských podmínkách screening plicní rakoviny funguje a přináší mnoho zachráněných životů.

Probíhají intenzivní jednání o zavedení pilotního projektu ve VFN jako na jediném pracovišti
V ČR zatím screeningová studie plicní rakoviny není, pneumologická společnost i řada dalších organizací se však snaží o zahájení alespoň pilotního screeningového projektu vypracovaného Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, o kterém probíhají intenzivní jednání.

Jeho konkrétní podoba: vyšetřováni budou lidé ve věku 55-75 let se silnou kuřáckou zátěží
Vyšetřované budou osoby se silnou kuřáckou zátěží ve věku 55-75 let. Ti budou mimo jiné vyšetření pomocí spirometrie, tedy nebolestivého vyšetření dechové kapacity, následně rozděleni do 2 skupin.

- Skupina s mírným a středním rizikem bude dále sledována standardními prostředky: pouze klinicky.
- Skupina s vysokým rizikem bude vyšetřena pomocí ultra nízkodávkovaného spirálního CT hrudníku.

"Tato modifikace nízkodávkovaného CT, která umožní ještě více snížit radiační zátěž vyšetřovaných, byla vyvinuta specialisty ve VFN," zdůrazňuje primář Votruba.
Interval sledování bude 1 rok, doba sledování bude 5 let. Pozorováno bude mimo jiné percentuální snížení úmrtnosti ve zkoumané skupině pacientů s vysokým rizikem bronchogenního karcinomu a počet nově objevených případů plicní rakoviny v jednotlivých skupinách.

Algoristmus vyšetření s velmi nízkou radiační zátěží byl vyvinutý specialisty ve VFN
"Jedná se o pětiletou studii využívající klinické/anamnestické vyšetření a spirometrii pro stratifikaci rizika bronchogenního karcinomu u 3 200 pacientů se spirometrickým nálezem zúžených průdušek. Následně bude tato skupina probandů s nejvyšším rizikem podrobena vyšetření ultra nízcedávkovaným spirálním CT. Algoritmus tohoto vyšetření s velmi nízkou radiační zátěží byl vyvinut specialisty ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze," dodává MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.