Druhého ročníku tohoto unikátního projektu, kterou založila a pořádá nezisková organizace Institut ekonomického vzdělávání (INEV) a jejímž cílem je vyhledávat nejnadějnější budoucí ekonomy, se letos zúčastnilo přes 10 tisíc studentů z 235 škol napříč republikou. Finále Ekonomické olympiády, do něhož z krajských kol postoupilo 53 studentů, se uskuteční ve čtvrtek 21.6.2018 v České národní bance, která soutěž opětovně zaštiťuje.

"Jde o reaktivní získávání znalostí podle toho, co je ve společnosti aktuální a "v kurzu". Co chybí je aktivní podpora vzdělávání v teoretických základech ekonomie a oblastech jako mikroekonomie a finanční gramotnost, aby středoškoláci získali výbavu pro další studium, praxi ve finančním sektoru, průmyslových firmách či pro podnikatelskou kariéru," říká zakladatelka INEV a ředitelka Ekonomické olympiády Martina Bacíková.

Celkově průměrná úspěšnost účastníků Ekonomické olympiády v odpovědích na testovací otázky v pěti tematických kategoriích byla 43 %. Jde o mírné zhoršení proti loňským 46%, na což jistě mělo vliv i to, že se soutěže letos zúčastnil více než dvojnásobný počet studentů než loni.

Nejlépe dopadli studenti gymnázií (54 %) a poté Obchodních akademií (47 %), ti z ostatních škol (především středních odborných škol) měli v průměru 43 % správných odpovědí. Typ školy má na úspěšnost studenta zřejmě větší vliv než ročník studia. Studenti gymnázií vykázali v průměru lepší výsledky než studenti o rok vyšších ročníků obchodních akademií. V průměru dopadli studenti nejlépe v mezinárodní ekonomii (úspěšnost 51 %) a v aktualitách a praktické hospodářské politice (51 %).

Mezinárodní ekonomie: Pojmům "depreciace" a "devalvace" studenti rozumí
Návrat k normální měnové politice ČNB spojený s uvolněním kurzu koruny a růstem úrokových sazeb se projevil ve zlepšení znalostí studentů o měnové politice a základních pojmech jako "depreciace" a "devalvace". Proti loňsku se zlepšila i jejich orientace v tom, jak se výkyvy směnného kurzu projevují v ekonomice, takže studenti umí lépe vysvětlit dopady změny kurzu na export a HDP. I tak v této problematice většina studentů tápe.

Celková úspěšnost: 51 % správných odpovědí
36 % studentů ví, že posílení koruny vůči euru povede k poklesu exportu a HDP
71 % rozumí výhodám mezinárodní dělby práce

Praktická hospodářská politika a EU: Mladí mají přehled spíše o světovém dění
Nadprůměrné úspěšnosti dosáhli studenti i v oblasti ekonomických aktualit. Zajímavé je, že se čeští středoškoláci lépe orientují v aktuálním dění ve světové ekonomice než v dění v české ekonomice. Ve znalostech o Evropské unii a hospodářské politice se zlepšili.

Celková úspěšnost: 51 % správných odpovědí
22 % studentů ví, že HDP České republiky se pohybuje v bilionech korun
50 % ví, které země EU používají euro

Dějiny ekonomického myšlení jsou studentům na rozdíl od aktualit cizí
V  metodologii ekonomie a dějinách ekonomického myšlení dosáhli studenti horších výsledků než v loňském ročníku. Méně úspěšní byli především v odpovědích na otázky zaměřené na dějiny ekonomického myšlení.

Celková úspěšnost: 49 % správných odpovědí
92 % studentů ví, že ekonomie mj. zkoumá příčiny změn tržních cen
33 % ví, že David Ricardo je autorem myšlenky obchodu na základě komparativních výhod

Makroekonomie: Studenti neví, že naše peníze nejsou ničím kryté
Makroekonomické otázky středoškolákům nešly, ačkoli zde dopadli lépe než v loňském ročníku. Zlepšení bylo dáno především lepšími znalostmi HDP a metod jeho měření. Na druhou stranu studenti nedoceňují, že v dnešním finančním světě kolují nekryté peníze (a nikoli peníze kryté např. zlatem). Ve finanční ekonomii a finanční gramotnosti se studenti meziročně zlepšili, ačkoli úspěšnost 39 % v této kategorii otázek je stále nízká.

Celková úspěšnost: 38 % správných odpovědí
31 % studentů ví, že papírové peníze nejsou ničím kryté
45 % rozumí výpočtu úrokové míry

Mikroekonomie: Ve firemní teorii studenti plavou
Nejnižší úspěšnosti dosáhli středoškolští studenti v otázkách z kategorie mikroekonomie, kde se také meziročně výrazně zhoršili.

Celková úspěšnost: 35 % správných odpovědí
40 % studentů ví, že antimonopolní politika se zaměřuje na postihování kartelů
25 % studentů rozumí faktorům, které ovlivňují poptávku po konkrétním statku

Srovnání se Slovenskem: Za rozdíly mezi Čechy a Slováky může i euro
Čeští studenti, velmi pravděpodobně i díky uvolnění kurzu po ukončení kurzového závazku ČNB, měli dobré znalosti o měnové politice. Naopak Slováci měli malé povědomí o tom, že je to Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu, a nikoli Národní banka Slovenska, kdo v zemi platící eurem stanovuje měnovou politiku.

Celkově středoškoláci z českých a slovenských škol dosáhli v průměru téměř stejné úspěšnosti. Slovenští středoškoláci si poradili lépe než jejich čeští vrstevníci zejména s otázkami z oblasti metodologie ekonomie a dějin ekonomického myšlení. Čeští studenti naopak předčili své slovenské protějšky v orientaci v aktuálním ekonomickém dění a znalostech praktické hospodářské politiky.

Celková úspěšnost
ČR - 43 % správných odpovědí
SK - 44 % správných odpovědí