"Rada Královéhradeckého kraje uděluje cenu Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury, a to tvůrcům v oborech lidových řemesel a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj," sdělil hejtman Jiří Štěpán.

"Smyslem udělení této ceny je nejen ocenit dovednosti výrobců, ale také je podpořit a tím přispět k zachování tradičních technologií. Ocenění je obdobou titulu "Nositel tradice lidových řemesel", který uděluje Ministerstvo kultury ČR. Cena navazuje na ocenění Zlatý kolovrat, které se v Královéhradeckém kraji předávalo od roku 2002," doplnila náměstkyně pro oblast školství a kultury Martina Berdychová.

Výrobky z kukuřičného šustí patří k tradicím lidové tvořivosti už od 17. století. Jana Jarkovská získala své první zkušenosti práce s lupeny kukuřičných klasů už v dětství u svého dědečka na Slovensku.

Otec její matky měl malé hospodářství, kde kromě jiného pěstovali také kukuřici a tu dokázali beze zbytku zpracovat. Klasy se používaly jako krmivo, prázdné šáchory sloužily na topení a zbylé šustí se uskladňovalo na zimu, kdy se z něj vyráběly ošatky na chleba, tašky, rohože, a dokonce i papuče.

Od roku 1998 se Jana Jarkovská věnuje samotné tvorbě figurek z kukuřičného šustí. V její dílně vznikají figurky zachycující tradiční činnosti obyčejných lidí - sklizeň jablek, praní prádla, sušení sena. Prostřednictvím jejích figurek ožívají řemesla známá i téměř zapomenutá - pekaři, dráteníci nebo bednáři.

Z šustí vyrábí i betlémy, které jsou součástí nejen soukromých sbírek u nás i v zahraničí, ale také v muzeích v Třebechovicích a Svitavách. Pro zájemce, kteří se chtějí naučit vyrábět figurky z kukuřičného lupení, pořádá Jana Jarkovská kurzy. Své řemeslo také pravidelně předvádí i na řemeslných jarmarcích a v řadě muzeí pořádá samostatné výstavy.

Jana Jarkovská vytvořila a v muzeích vystavuje například jedinečný soubor figurek z kukuřičného šustí nazvaný Rok na vsi. Znázorňuje zvyky, tradice a činnosti na venkově: masopust, Velikonoce, pálení čarodějnic, dožínky či koledy. Například pro stálou expozici v Přírodovědném muzeu na zámku v Doudlebách nad Orlicí vytvořila soubor obsahující 172 figurek, 33 zvířat, maketu doudlebského zámku a další stavby. Výjimečnost souboru je v zasazení figurek do reálného prostředí. Celý komplex se rozkládá na ploše 250 x 285 cm a je vysoký 110 cm.