Ve zvýšeném riziku onemocnění invazivním pneumokokovým onemocněním jsou lidé trpící jiným chronickým onemocněním, jako je například cukrovka, astma či chronické onemocnění srdce, což je nad 65 let časté. Pneumokokový zápal plic pro ně bývá život ohrožujícím stavem. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2005 připraví o život ročně 1,6 milionu lidí na celém světě.

"Pneumonie neboli zápal plic je jedno z nejzávažnějších respiračních onemocnění, které v ČR ročně postihne více než 100 tisíc obyvatel, z nichž 3 000 nemoci podlehne. Jedním z nejčastějších původců je Streptococcus pneumoniae. Pro předcházení je velice důležitá prevence a v neposlední řadě i očkování především u rizikových skupin," upozorňuje přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice HK doc. MUDr. František Salajka, CSc., krajský koordinátor České pneumologické a ftizeologické společnosti. Zápal plic se nevyhýbá nikomu a je stejně nebezpečný jako v době, kdy v jeho důsledku přišel o život spisovatel Karel Čapek. Letos v únoru na plicní infekci například zemřel i manžel dánské královny, korunní princ Henrik. Na zápal plic umírá až 15 procent těch, kteří jsou léčeni v nemocnici.

Pneumokokové onemocnění není běžné nachlazení. Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok je kulovitá bakterie velikosti zhruba dva mikrometry (tisícina milimetru), typicky se shlukuje do dvojic, takže pod mikroskopem má tvar kávového zrnka. "Běžně osídluje sliznice úst, nosu a horních cest dýchacích. Svým nosičům nezpůsobuje problémy, dokud není oslabena obranyschopnost organismu například při viróze. Pak mohou proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci," přibližuje doc. Salajka.

Při vstupu pneumokoka do mozkových obalů může vzniknout meningitida. Ta může i po vyléčení zanechat trvalé následky, jako je poškození zraku a sluchu, ochrnutí nebo zejména u dětí poruchy mentálního vývoje. Dětem pneumokoky mohou způspbit také bolestivý zánět středního ucha. Nebezpečný je průnik do plic, který může způsobit pneumonii neboli zápal plic. Přesto jen 18 procent lidí klinicky označených jako rizikových pro zápal plic sami sebe označují za "velmi ohrožené" a méně než třetina ví o existenci preventivního očkování.

Inkubační doba mezi vniknutím bakterie do těla a prvními příznaky pneumokokového onemocnění je jeden až tři dny. Má prudký začátek s vysokou horečkou, kašlem, bolestí na hrudi a dušností. Největší výskyt onemocnění je v zimě. Nakazit se je možné od člověka s pneumokokovou infekcí nebo od přenašeče.

Povědomí o závažnosti zápalu plic je v České republice relativně nízké a jen málokdo se obává rizika onemocnění. Na 14 procent respondentů výzkumu PneuVue v Česku si myslí, že automobilové nehody způsobují nejvyšší počet úmrtí v zemi. Ve skutečnosti zápal plic způsobuje téměř třikrát více úmrtí než dopravní nehody.