Není bez zajímavosti, že do zdí tohoto komplexu kulturnosti a kultury vdechla svůj dobový otisk také Božena Němcová, dáma českého jazyka. Její půvabná soška zdobí nádvoří zámku, který dává tušit, že jeho architektonické kořeny pochází z hlubokého středověku.

Divadlo v Polné, stejně jako hudba a film, žije. Na jevišti se divadelní soubor vystřídal s mladými umělci, nacvičujícími své vystoupení před závěrem školního roku. V roce 2007 byla Polná vyhlášena Historickým městem roku. První písemné zmínky o Polné jsou na listinách krále Václava I. ze třináctého století, dnes je spádovou obcí, kam se sjíždějí děti nejenom z města samotného, ale také z okolí. I proto bylo jeviště po dvakráte zaplněno dobře spolupracujícími dětmi.

Tak, jak samotné město působí čistým a uspořádaným dojmem, tak i podobný průběh měla obě představení. Děti, na jejichž odění bylo patrné, že jdou do divadla, s sebou přinesly pečlivě vyplněné a vykreslené pracovní listy. Ty jim ochotní pedagogové namnožily a přiložili k divadelním programům. Pohádka, která ve svém druhém plánu učí děti třídit domácí odpad, byla publikem výborně přijata, očekávané interakce s dětmi a zpívané výstupy daly ději spád a náboj. Není proto divu, že nejenom v průběhu obou představení, ale především v obou závěrech zpíval celý sál třídící chorál Halalí, tralalí. Navíc děti projevily zájem, aby je v roce příštím navštívil sám drak Yrav Yvolrak, pohádkový bratr detektiva Balynky.

Mezi tím se Vysočina malinko zakabonila do ledově mužského hávu a mezi třesoucími se třešinkami pokračoval soubor do, místa posledního květnového představení, Žďáru nad Sázavou.