"Dispečink vidí okamžitě všechny problémy a je k němu svedena naše bezplatná linka 800 505 505. Kdokoliv tam může zavolat a dispečer v 80ti procentech okamžitě ví a může dálkově zvýšit teplotu, nebo na místo vyšle pohotovost," řekl obchodně technický ředitel Plzeňské teplárenské Jakub Vojta. Servisních zásahů je ale minimum, což je dáno kvalitou, průběžnou údržbou a trvalými investicemi do distribuční horkovodní sítě. "Do několika hodin je vždy závada nebo havárie opravená," doplnila manažerka komunikace Petra Siegerová.

Teplárna drží ceny tepla od roku 2015. Lidé platí 513 Kč/GJ včetně DPH, což je jedna z nejnižších cen v Česku. Nižší cenu tepla než Plzeň má jen Hradec Králové, tedy Elektrárna Opatovice. Díky této stabilitě se od centrálního zdroje tepla zatím žádný zákazník neodpojil. "Naopak poslední roky se ročně připojí 30 až 40 nových, tedy činžáků nebo bytových domů, třeba na Slovanech nebo v centru," uvedl Jakub Vojta. Majitelé si buď koupí vlastní výměníkovou stanici a platí primární cenu tepla (nižší), nebo jim teplárna vše dodá na klíč včetně pohotovosti, údržby, revizí a veškerého komfortu a platí sekundární cenu tepla 513 korun včetně DPH. Stabilní ceny tepla podporují také dlouhodobé kontrakty na uhlí a fakt, že firma není závislá na výkyvech komodit, jako je plyn, což pociťují například v Brně, kde jsou tlaky na zdražování cen významné.

V plzeňských panelových domech zatím nehrozí, že by si lidé budovali plynové kotelny v kočárkovnách nebo ve sklepích. "Je ale nutné udržet stabilní nízkou cenu tepla z centrálního zdroje a hlavně informovat spotřebitele o tom, že s teplárnou mají v ceně úplně všechno a nemusí se vůbec o nic starat, nemusí zajišťovat revize kotlů a řešit poruchy," uvedl Jakub Vojta. Firma to vysvětluje v preventivních kampaních i ve svém časopise Teplo, v jehož prosincovém čísle je srovnání nákladů na tepelné čerpadlo a nákladů na vytápění z teplárny. Díky tomu se už tři plzeňské firmy odpojily od čerpadel a připojily na teplárnu. Zjistily, že čerpadla nejsou jen o levném provozu, ale také hodně o servisu, který musely platit, uvedl Jakub Vojta.

Díky novým zákazníkům firmě neklesají prodeje tepla. Dnes se jí ale nevyplatí táhnout nové roury na okraj Plzně, například do Černic, protože nové bytové i rodinné domy jsou podle Jakuba Vojty stavěné z takových izolačních materiálů, že tam lidé téměř nic neprotopí.

Teplárna, která má 1971 zákazníků a 2406 odběrných míst, začíná okamžitě naplno topit poté, kdy je průměrná teplota dva dny po sobě 13 stupňů a méně. V roce 2017 to bylo od 14. září, většinou se začíná až koncem září. Posledním studeným rokem byl rok 2010, kdy byl sníh až do dubna. Další roky se teplota zvyšovala, nejtepleji bylo v roce 2015.