Magistrát - vzhledem k blížící se lhůtě účinnosti nového stavebního zákona a pokročilosti procesu pořizování nového Metropolitního plánu - již nepřijímá nové podněty na změny stávajícího územního plánu s výjimkou těch ve veřejném zájmu, tj. podaných městskými částmi. Podnět pro společnost CR-City má proto podat MČ Praha 2. Pokud to městská část schválí, stane se nástrojem k tomu, aby Penta získala vliv na další obrovské území v centru Prahy. Pokud by tato změna byla schválena, znamenalo by to, že v budoucnu vznikne nad kolejištěm Hlavního nádraží obří betonová platforma, na které se bude hustě stavět - pravděpodobně především obchody a kanceláře.

"Zásadní koncepční otázky rozvoje města nelze řešit narychlo a za zavřenými dveřmi, nejprve je třeba transparentně a se všemi aktéry - památkáři, urbanisty, klimatology a dalšími odborníky, stejně tak s veřejností - prodiskutovat, jestli je možné v tomto místě vůbec stavět a za jakých podmínek. Nikoli rovnou Pentě zahájit změnu na zastavitelné území, přestože se třeba bude konkrétní architektonicko-urbanistické řešení teprve hledat," varuje Anna Vinklárková z organizace Arnika.

"O tak významném území by mělo rozhodovat město, a nikoliv soukromá korporace. Navíc s pochybnou minulostí, ať už kvůli korupční kauze na Slovensku, nebo kvůli postupu u projektu Masaryčka. Výstavbě musí předcházet podrobná diskuse a vytvoření takové vize, která bude reflektovat veřejné zájmy a zájmy města. Je nutností vypracovat pro celou oblast územní studii a prověřit všechny dopady na okolí," dodává Michal Kalina ze spolku AutoMat.

Všechny ostatní nové podněty čekají na Metropolitní plán, na magistrátu se zahajuje pouze pořizování změn ve veřejném zájmu. Transformace jiných území je magistrátem i Institutem plánování a rozvoje odkazována na projednávání Metropolitního plánu. Celý proces na transformaci kolejiště Hlavního nádraží tak běží značně netransparentně a není vůbec projednán ani s příslušným orgány, ani s odbornou a širokou veřejností. I kdyby měla být na řešení zástavby kolejiště třeba veřejná soutěž, musí ji předcházet odborná a veřejná diskuze se všemi aktéry, jestli vůbec se má na tomto místě stavět, za jakých podmínek a jaké jsou veřejné zájmy v lokalitě. Totéž platí o potřebě řešit lokalitu prostřednictvím zapsané územní studie, ke které mohou spolky a veřejnost podávat připomínky.

Jde o území, nacházející se na hraně Pražské památkové rezervace v Památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice, kde by měl mít důležité slovo Národní památkový ústav. V přehřátém centru města by měly být klíčovými parametry adaptační a mitigační opatření vzhledem ke změně klimatu. Nejasnosti panují také ohledně souladu s klíčovým projektem železničních tunelů Nové spojení II nebo investora samotného přestřešení. V případě Masarykova nádraží totiž přemostění kolejiště financuje stát z fondů EU, přestože spojuje primárně objekty Penty.

Více o postupu společnosti Penta při výstavbě projektu Masaryčka se dozvíte na semináři Za zlatou fasádou: proces proměny okolí Masarykova nádraží. Proběhne s diskusním panelem a moderovanou debatou v úterý 23. 4. v Dolním sále Ústavu pro českou literaturu AV (Na Florenci 1420/3, 110 00 Praha 1), od 19 hodin.