Konkrétní opatření byla představena už v loňském roce. Přehledně jsou popsána na webu MPSV podle jednotlivých cílových skupin včetně předpokládané účinnosti. Součástí důchodové reformy je například navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití, ale i celá řada dalších významných změn, které podpoří především rodiny. "Důchodová reforma, na kterou zatím nikdo jiný neměl odvahu, má zcela jasné parametry. Přicházíme s koncepčním a udržitelným návrhem, který zajistí spravedlivé důchody současným seniorům, ale i jejich dětem, vnoučatům a dalším generacím," zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Lidé v nejnáročnějších profesích mohou odejít dříve do důchodu Na základě odborných analýz Ministerstva zdravotnictví byl stanoven okruh osob, které získají zvýhodnění formou snížení důchodového věku, a to na základě kategorizace rizik podle zákona o ochraně veřejného zdraví. S účinností od 1. ledna 2025 budou nad rámec již nyní vymezeného okruhu osob do tzv. náročných profesí doplněny:

- Všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4

- Osoby pracující na pracovištích s výskytem vybraných rizik kategorie 3 - celková fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem

Na pracovištích s těmito riziky je aktuálně zařazeno asi 119 tisíc lidí. "Při vymezování konkrétních profesí jsme vycházeli z jasných dat i z širokého mezinárodního srovnání. Postupujeme v souladu s Ministerstvem zdravotnictví a dalšími odborníky. Bereme to nyní jako výchozí stav, který můžeme v budoucnu doplňovat a aktualizovat. Základním principem je jednoznačný dopad na lidské zdraví, který není možné kompenzovat určitými pomůckami a nelze tedy daného zaměstnance jinak ochránit. V takovém případě tedy chceme, aby lidé měli možnost odejít do důchodu dříve," přiblížil ministr Jurečka.

Návrh zohledňuje práce v náročné profesi v období 10 let před účinností zákona. Poté, co zákon vejde v platnost, bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až na 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce.

Co se týče dopadů tohoto opatření na zaměstnavatele, celkové dodatečné náklady na odvody pojistného by v roce 2025 mohly činit přibližně 1,2 až 1,6 miliardy korun. "Podle našeho předpokladu i u zaměstnavatelů s vyšším počtem osob v náročných profesích navýšení mzdových nákladů pravděpodobně nepřekročí v prvním roce platnosti zákona 0,5 % a v prvních třech letech 1 %," zdůraznil ministr Jurečka.

Pracující senioři budou více zvýhodněni

Dalším opatřením, které bylo do návrhu doplněno, je zvýhodnění práce v důchodu. "Reforma myslí i na zvýšení motivace lidí, kteří chtějí a mohou pracovat v seniorním věku. Právě na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak své bohaté celoživotní zkušenosti a expertízu. Profitovat pak mohou nejen oni sami v podobě dalšího příjmu, ale také třeba samotné firmy. Přišli jsme proto v loňském roce například se slevou na pojistném pro zkrácené úvazky, kde jsou cílovou skupinou i lidé ve věku 55+. Nyní přicházíme s další podstatnou změnou, která je ještě více motivační a plníme další bod programového prohlášení vlády," uvedl ministr Jurečka.

Návrh předpokládá nahrazení trvalého zvyšování důchodů o malé částky snížením sazby pojistného o 6,5 % pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. V případě OSVČ bude sníženo pojistné také o 6,5 %. Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane zachována.

Sleva nahradí nízké trvalé měsíční navýšení důchodu v průměru o 80 Kč, které je spojeno s každoroční žádostí a čekáním na rozhodnutí. Informace o přiznání důchodu se jednou sdělí zaměstnavateli a ten již zajistí slevu na pojistném po celou dobu trvání pracovního poměru přímo ve výplatě mzdy. Finanční efekt se na straně zaměstnance projeví okamžitě, ne až s odstupem. Starobních důchodců, kteří vykonávají výdělečnou činnost, je aktuálně asi 270 tisíc. Podle odhadů by výpadek příjmů z pojistného na důchodové pojištění činil asi 4 miliardy korun ročně.

Novinkou bude také rodinný vyměřovací základ, který ocení výchovu dětí a péči o závislé osoby. Platí ale, že výchovné zůstane každému, kdo jej už obdržel. Pro nově přiznávané důchody však od roku 2027 nebude důchod zvyšován za výchovu prvních dvou dětí o 500 korun. Doba péče o tyto dvě děti bude oceněna rodinným vyměřovacím základem ve výši průměrné mzdy. Pokud bude rodič také pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte, a tím se ocenění doby péče zvýší.

Reformou dojde i téměř ke zdvojnásobení minimální výše základní a procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na částku odpovídající 20 % průměrné mzdy. U invalidního důchodu pro invaliditu druhého a prvního stupně půjde o poměrné snížení (polovina, respektive třetina), stejně tak u pozůstalostních důchodů (vdovské a vdovecké polovina, sirotčí 40 %).