"Zvyšování naděje dožití v Česku v posledních dvaceti letech nestačí na dohnání rozdílu, a tak za průměrem EU stále zaostáváme. Vysvětlení této skutečnosti můžeme hledat jak v minulosti, tak v přítomnosti. Od poloviny šedesátých let minulého století jsme za evropským průměrem začali zaostávat, a ani v posledních dvou dekádách se na tom nic nezměnilo," uvedla Dzúrová.

Češi stále holdují nezdravému životnímu stylu, který charakterizuje zvýšená konzumace alkoholu, kouření, nezdravá strava nebo nedostatek fyzické aktivity. "Nedostatečná míra prevence rovněž může přispívat ke zvýšenému výskytu chronických onemocnění a komplikací, kterým by šlo předejít prostřednictvím prevence a včasné léčby," doplnila Klára Hulíková Tesárková z výzkumné skupiny SYRI zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.

Aktuální data uvádí, že téměř polovinu všech úmrtí v Česku v roce 2019 lze přičíst behaviorálním rizikovým faktorům, mimo jiné rizikovým stravovacím návykům, kouření, spotřebě alkoholu a nízké úrovni fyzické aktivity. Zatímco podíl kuřáků nepatrně poklesl pod průměr EU, nadměrná konzumace alkoholu zůstává jednou z nejvyšších v EU a míra obezity se zvýšila nad průměr EU. Není proto překvapením, že české obyvatelstvo má řadu chronických onemocnění, a tedy vyšší zranitelnost, viz dopady onemocnění covid-19. Prostředkem pro snižování zdravotních rizik a zlepšování celkového zdraví populace je důsledné využívání preventivních opatření včetně očkování, pravidelných preventivních prohlídek a screeningových vyšetření spolu s podporou zdravého životního stylu, jako je zdravá strava a pravidelná fyzická aktivita.

Podle studie Česko: Zdravotní profil země je úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, v Česku o čtvrtinu vyšší než průměr EU. V době pandemie Česko nevyužilo trendu mnoha jiných zemí EU, spočívajícího ve výrazném zvýšení podílu starších osob očkovaných proti chřipce. Míra očkování u osob starších 65 let (25 % v roce 2021) v Česku zůstala výrazně pod průměrem EU (51 %).

"Investice do zdravotní gramotnosti a prevence jsou nezbytnou součástí strategie zdravotní politiky, jež může vést k dlouhodobému zlepšení zdraví populace a k nápravě zdravotních nerovností. Tato rozhodnutí lze dělat jen na základě dostupných a aktuálních dat," uvedla Hulíková. Většina dospělých Čechů přitom vnímá svůj zdravotní stav jako dobrý. Více než dvě třetiny (68 %) Čechů v roce 2022 uvedly, že jsou v dobrém nebo velmi dobrém zdravotním stavu, což odpovídá průměru EU. Rozdíly v odpovědích mezi jednotlivými příjmovými skupinami jsou však větší než ve většině ostatních zemí EU. Dosažené vzdělání má vliv zejména na prevalenci kouření, ale také na míru fyzické aktivity.