Působnost zákona se omezuje pouze na vztahy mezi spotřebiteli a podnikateli. Poslanci však zároveň podpořili, aby bylo možné touto cestou chránit i nejmenší podnikatele (typicky drobné živnostníky). Jiné nároky nebude možné v hromadném řízení uplatňovat. Spotřebitelé a drobní podnikatelé se budou muset do hromadného řízení aktivně přihlásit.

Pokud je dnes z jedné protiprávní činnosti zasažena větší skupina osob, musí soudy projednávat jednotlivé případy v samostatných řízeních. Nově zákon o hromadném řízení umožní tyto případy spojit do jednoho řízení, čímž:
- zefektivní soudní řízení,
- odbřemení soudy,
- uspoří náklady na straně spotřebitelů i žalovaného,
- zajistí, že ve stejných případech se bude rozhodovat stejně, a tím posílí důvěru v justici.

Návrh zákona je vystaven na minimalistické úpravě. Předpis je omezen pouze na vymáhání práv spotřebitelů a nejmenších podnikatelů. K podání žaloby je oprávněna jen etablovaná a předem prověřená nezisková organizace, která je zapsaná na seznam vedený Evropskou komisí. Nezisková organizace musí splňovat 7 podmínek, a to např. povinná předchozí aktivita v oblasti ochrany spotřebitele, nezávislost a neziskovost, transparentní informování o financování a organizační struktuře, solventnost atd., které při zápisu zkoumá Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Následně bude MPO zapsané subjekty pravidelně kontrolovat, zda i nadále splňují všechny požadované předpoklady.

Návrh zákona je vystavěn na modelu opt-in. V řízení se tedy projednávají pouze nároky poškozených, kteří se aktivně do řízení přihlásili, a to pro zjednodušení na předepsaném formuláři. K vedení řízení je potřeba, aby se přihlásilo alespoň 10 poškozených osob.

Model opt-in byl zvolen zejména pro jeho výhody, které oproti opt-out spočívají v tom, že tento model důsledně respektuje volbu každého jednotlivce (zásada bdělým náleží práva), není spojen s rizikem zneužití a také lépe zapadá do českého procesního práva.

Všechny procesní povinnosti leží na bedrech žalující neziskové organizace, která také nese náklady a v případě neúspěchu hradí rovněž náklady žalovaného. Spotřebitelé nemají v řízení žádné povinnosti a nenesou odpovědnost za náhradu nákladů řízení. Pokud bude hromadná žaloba úspěšná, náleží neziskové organizaci za práci, kterou během řízení odvedla, odměna, která by měla saturovat riziko, které tato organizace během řízení nese. Odměnu stanoví na začátku řízení soud, tudíž spotřebitelé při přihlašování již mají informaci o tom, jaká bude její případná výše. Nárok na vyplacení odměny vznikne neziskové organizaci pouze v případě úspěchu žaloby. Odměna nesmí překročit 16 % z přisouzené částky.

Již před přijetím směrnice mělo úpravu hromadného řízení 20 členských států EU. Předpokladem je, že ročně bude podáno maximálně deset hromadných žalob. Pro srovnání v Německu a Francii jsou ročně podávány jednotky žalob.