Na pražském letišti přistálo v osmdesátých letech letadlo Československých aerolinií na speciální lince z Luandy se skupinou šestapadesáti namibijských dětí a jejich doprovodu na palubě. Mezi nimi se nacházela i dívka Ndeshi. To, že jedna z vychovatelek byla její matka, která musela jejich příbuzenský vztah z politických důvodů tajit, se dozvěděla až po návratu zpět do rodné země. Dnes žije Ndeshi v České republice, živí se jako modelka a vychovává tři děti. "Vlastní téma je velké a silné, ale určitě ne černobílé. Do filmu se dostal jen fragment celého příběhu. Nicméně to hlavní, co mne nutilo jít dál, bylo přesvědčení, že dětem se nemá ničit nebo krást dětství. A v tom je náš příběh obecně přenosný. Všechny války na světě vždy nejvíc odnesou ti nejmenší. A to i ti, kteří válečné hrůzy přežijí," říká režisér Martin Müller.

Namibijské děti se v tehdejším Československu učily podle zdejších osnov a čeština se pro ně brzy stala mateřským jazykem. Do výuky byla zařazena i namibijská vlastenecká výchova či vojenský výcvik a celý program fungoval v částečném utajení. Po změně politické situace u nás se však v roce 1991 vrátily zpět do Namibie.

Film vznikl na motivy knihy Černí sokoli, jejíž autorkou je scenáristka a socioložka Kateřina Mildnerová, která se dlouhodobě věnuje antropologickým výzkumům v subsaharské Africe, a které se povedlo některé z unesených namibijských dětí znovu najít: "Možnost propojení filmového dokumentu s vědeckým výzkumem pro mě bylo nesmírně inspirující. Popularizace vědy a výzkumu je pro mě jedinou smysluplnou cestou, jak přenést zajímavé téma z uzavřeného akademického kruhu do veřejného prostoru, umožnit tak otevřenou diskuzi o nás a těch druhých a vytvořit prostor vzájemné pomoci a tolerance."

Dokument nazvaný Černí Češi, jak se sami označují hrdinové snímku bez ohledu na to, zda žijí v Namibii či v České republice, uvede v premiéře program ČT2 v úterý 27. června od 21:15 hodin.