Premiéři České a Polské republiky se nejprve setkali v Paláci na ostrově ve Varšavě. Mezi hlavní témata patřila vzájemná spolupráce obou zemí. Andrej Babiš ocenil setkávání jako skvělou možnost k diskusi a upevňování vztahů. Mezi zeměmi dle slov předsedy vlády panují blízké a přátelské vztahy, a to i v souvislosti s podobnými historickými zkušenostmi. Jde například o společná výročí vstupu do NATO a Evropské unie. Obě země spolu úzce spolupracují také v rámci Visegrádské platformy.

"S Polskem máme celkově nadstandardní vztahy a například v rámci V4 fungujeme velice dobře. Jak Polsko, tak Česká republika jsou skutečně úspěšné země. Bojujeme o přední příčky v Evropě. Můžeme být vzorem pro další evropské země," uvedl předseda vlády.

Významnou roli ve vztazích hraje také obchodní výměna. Polsko je v současné době třetím největším obchodním partnerem České republiky s obratem 22,2 miliard eur. Premiéři hovořili i o situaci ohledně rozšiřování těžby v polském dole Turów. Které se může dotknout i českých občanů či může dojít k případné ztrátě podzemních vod. Z toho důvodu by premiér uvítal užší spolupráci s polskou stranou.

"Polsko je pro nás třetí největší obchodní partner. Ze strany vývozu se ovšem situace nevyvíjí v náš prospěch. Podle poslední bilance máme pasivní saldo 40 miliard. Je to samozřejmě téma k zamyšlení, především pro naše vývozce," dodal český premiér.

Kromě vzájemné spolupráce řešili premiéři i Evropskou unii. Tématem byl například víceletý finanční rámec. Během jeho vyjednávání v rámci EU se dle premiéra ukazuje význam V4. Podle Andreje Babiše je důležité lépe reflektovat potřeby jednotlivých členských států. Předsedové vlád se shodli například na prioritním zajištění odpovídajících prostředků a efektivních pravidel pro implementaci kohezní politiky. Stejně tak panuje shoda na zajištění prostředků na společnou zemědělskou politiku a prosazení efektivních podmínek pro jejich implementaci. Tématem byl i blížící se summit premiérů V4 s partnery ze západního Balkánu, který se uskuteční v září v Praze. Premiéři hovořili také o brexitu.

"Jako V4 fungujeme velice dobře, vídáme se často. Česká republika má předsednictví. Znovu se uvidíme 12. září v Praze, kam jsme pozvali i partnery ze západního Balkánu. Myslíme si, že patří do Evropské unie a že by měly začít rozhovory o jejich vstupu. Chceme pozvat i britského premiéra Borise Johnsona, abychom ukázali, že V4 je silná a má vliv. To jsme v nedávné minulosti dokázali," zhodnotil premiér.

Andrej Babiš a Mateusz Morawiecki dále debatovali o klimatické politice Evropské unie. Premiéři se shodli na nutnosti racionální perspektivy a respektování národních specifik ve využití nízko-emisních zdrojů energie. Cílem Evropské unie je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Klimatická strategie ČR ovšem s takovým scénářem nepočítá. Dosažení klimatických cílů EU bude dle Andreje Babiše velmi nákladné. Splnění stanovených cílů je na jednotlivých členských státech. Česká republika tak chce v rámci předsednictví V4 diskutovat s Evropskou komisí a najít řešení vhodné pro obě strany. Česká republika i Polsko patří mezi země stále závislé na uhlí, především pak ve výrobě elektřiny. A cíl uhlíkové neutrality mohl mít velký dopad na průmysl obou zemí.

"Jedním z hlavních témat bylo klima. Máme na to stejné názory a je potřeba o tom mluvit konkrétně, racionálně a rozumně. Chceme o tom hovořit také na klimatické konferenci v září v New Yorku. Je důležité, abychom neohrozili naše hospodářství, průmysl, zaměstnanost ani evropský rozpočet. Pokud chce Evropa uhlíkovou neutralitu, tak na to budou obrovské náklady. Evropa by nám na to měla přispět mimo rozpočty, které jsou nám určeny, " doplnil Andrej Babiš.

Dalším bodem jednání bylo obsazení vrcholných pozic v institucích Evropské unie. Andrej Babiš se s Mateuszem Morawieckim bavil o rozdělení portfolií pro komisaře z jednotlivých zemí. Premiéři se shodli na tom, že je důležité věnovat pozornost také obsazení klíčových postů v kabinetech jednotlivých komisařů. Řešila se také Evropská rada, která by dle Andreje Babiše měla být tzv. koaliční vládou Evropy. Problematika obsazování evropských postů se má dále řešit pomocí vzájemné spolupráce a koordinace v rámci V4.

Po jednání premiérů následoval společný oběd delegací na polském Úřadu vlády, kde přítomní ministři prezentovali závěry svých zasedání. Následně došlo k podepisu Smlouvy o spolupráci v oblasti vojenského letectví. Tu uzavřelo Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo národní obrany Polské republiky.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček řešil především umělou inteligenci, jadernou energetiku a dvojí kvalitu zboží. Ministr zahraničních věcí projednával především priority českého předsednictví V4, východní partnerství, aktuální evropská témata, bezpečnost a přeshraniční spolupráci. Mezi témata ministra obrany Lubomíra Metnara byla spolupráce v oblasti obrany či připojení Polska k českému systému elektronického boje. Ministr životního prostředí Richard Brabec jednal o vývoji situace v dole Turów či klimatické politice a ilegálním přemisťování odpadů. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se zaměřila na sociální otázky na úrovni EU, migraci, minimální mzdu či demografické otázky. Ministr dopravy Vladimír Kremlík jednal například o realizace D11 či propojení Polska s moravsko-slezským regionem. Ministr zemědělství Miroslav Toman jednal o podpoře velkého zemědělského rozpočtu, africkém moru prasat či podpoře polského kandidáta do Evropské komise. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová jednala o spolupráci v oblasti stavebního zákona a o přeshraniční spolupráci či evropských fondech.

Česko-polské mezivládní konzultace se konají v intervalu jednoho až dvou let. Poslední se uskutečnily v roce 2018 v Praze, první pak v roce 2011 také v Praze.