Vzpomínkové setkání proběhlo před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě. Právě odtud se Čechoslováci před jednapadesáti lety o vpádu a skutcích cizích armád dozvídali a odtud se jim díky statečným pracovníkům Československého rozhlasu dostávalo jak objektivních informací, tak morálního povzbuzení až do začátku tzv. normalizace.

Piety se zúčastnili vysocí státní představitelé, zástupci Českého rozhlasu a přímí účastníci událostí, jež se zde před více než půlstoletím odehrály. Na místech, kde se na budově rozhlasu připomínají ony tragické událost, položili představitelé státu i místní správy a samosprávy smuteční věnce a kytice.

Demokracie není samozřejmost
V úvodním projevu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral zdůraznil, že přes tragičnost srpnové okupace a společenský marasmus, v nějž vyústila, nelze na český národ nahlížet špatně. Tyto události totiž Čechům jasně ukázaly nezbytnost a hodnotu svobody a demokracie i boje za ně, což nakonec vedlo k jejich znovunastolení. "Tento historický úspěch by však v žádném případě neměl bránit připomínce obětí těch, kteří za ony hodnoty bojovali v roce 1968," řekl René Zavoral.

Poté se ujal slova předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera. Připomněl, že po roce 1989 a zakotvení ve strukturách NATO se naše bezpečnost zdála být vyřešená. "Avšak východní evropská hranice čelí rozpínavosti Ruska, kontinent zaplavují uprchlíci a k moci se dostávají politici se sklonem k silovým řešením, pro které demokracie není nejdůležitější hodnotou. Jsme zde, abychom si uvědomili možné následky," uvedl.

Velvyslanec Slovenské republiky v ČR Peter Weiss zasadil pražské jaro do tehdejšího širšího světového kontextu, kdy díky široce založenému odporu lidí nastal ústup od autoritativních principů. Pan velvyslanec i ostatní řečníci zmínili významnou roli pracovníků tehdejšího Československého rozhlasu právě v oněch pohnutých událostech roku 1968.

Trocha historie
Do tehdejší operace s názvem Dunaj se zapojilo pět socialistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Dále se jí účastnila vojska Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Bulharské lidové republiky a Německé demokratické republiky. Invaze se odmítly zúčastnit Albánie a Rumunsko. Vpád vojsk na suverénní území tehdejšího Československa znamenal zásadní zvrat a pohřbil iluze o možnosti reformy socialismu, oproštěného od totalitních principů.

V 07:30 hodin 21. srpna 1968 obklíčily sovětské tanky okolí budovy rozhlasu na pražských Vinohradech. Jsou zaznamenány první střety s obyvateli Prahy - ty si nakonec vyžádají 17 obětí a 52 raněných. Tři lidé byli zastřeleni, 12 lidí přišlo o život při explozi vozidla vezoucího munici a dva lidé se zabili při skoku z okna hořícího domu naproti rozhlasu.