Novely zákonů o bankách a o spořitelních a úvěrních družstvech, jejichž návrh schválila vláda Andreje Babiše, navazují na obdobnou novelu, kterou v minulém volebním období po schválení kabinetem už nestihla projednat Poslanecká sněmovna. K nejdůležitějším navrženým změnám patří posílení ochrany klientů bank v případech, kdy dochází k přeměnám či jakékoliv dispozici s obchodním závodem banky nebo jeho částí, a přiznání suspenzivního účinku kasační stížnosti podané proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, kterým by bylo zrušeno rozhodnutí ČNB o odnětí licence resp. povolení úvěrové instituci. Banky budou mít více informačních povinností a vkladatelé budou moci bezúplatně převést své nepojištěné pohledávky u vkladů jinam, pokud se jim změna vlastnické struktury nebude líbit.

Návrh také zjednodušuje pravidla oznamovací procedury v případě přeshraničního pohybu úvěrových institucí nebo úpravu jmenování likvidátora po zrušení banky a zjednodušuje postup v případě zúžení nebo prominutí požadavku ČNB na ověření řídicího a kontrolního systému banky a družstevní záložny. Významnou pozitivní změnou je i zpřesnění způsobu výpočtu vypořádacího podílu na majetku družstevní záložny a vyjasnění právní úpravy v situaci, kdy dochází k přechodu nebo převodu družstevního podílu na stávajícího člena družstevní záložny.

Vláda schválila také novelu nařízení, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Cílem návrhu je administrativně a finančně zjednodušit proces likvidace právnických osob. Zveřejnění oznámení vstupu právnické osoby do likvidace, společně s výzvou pro věřitele, kteří likvidátorovi nejsou známi, bude nově stačit uveřejněním vybraných údajů ve veřejném rejstříku, nikoli v Obchodním věstníku jako dosud. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Ministři odsouhlasili také rozvojový program pro realizaci záměru dislokace státních institucí v administrativním komplexu. Jedná se o zařazení dvanácti pozemků ve vlastnictví státu v pražských katastrálních územích Letňany a Vysočany, které jsou předběžně vytipovány pro výstavbu vládního komplexu, do rozvojového programu státu. Tímto krokem chce vláda předejít možnému vydání pozemků, na nichž má v budoucnu stát plánovaná vládní čtvrť, restituentům formou náhrady pozemků za pozemky v restituci, které nelze ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku restituentům vydat. V takovém případě totiž restituenti na základě soudního rozhodnutí mohou získat pozemek, který si sami vybrali.