"Za posledních pět let ubylo případů žloutenky o zhruba 15 %. Za stejné období ale vystřelily celkové náklady na léčbu násobně: ze zhruba 150 milionů v roce 2014 na 1,2 miliardy v loňském roce. Jde o to, že zatímco případů akutní žloutenky dost výrazně ubývá, u typu A o dvě třetiny, u typu B o asi 10 %, případů chronické nemoci typu B a C zůstává zhruba stejně. Vlivem zavedení nových léků mohou být třeba u typu C náklady na jednoho pacienta více než desetinásobné, okolo 100 tisíc ročně," vysvětluje Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

Orientační představu dává studie provedená Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti, z níž vyplynulo, že zatímco v běžné populaci jsou infekcí Hepapitidy typu C zasaženy tři desetiny procenta, mezi injekčními narkomany v průměru 35 procent, mezi dlouhodobými uživateli i více než 60 procent.

V případě nákazy jsou velmi nebezpečné typy B a C, šířené zejména krví, které se často změní z akutního onemocnění na chronické, a u nějž je léčba obtížná. Proto se na typ B žloutenky v ČR od roku 2001 povinně očkují děti a roste i počet dospělých, kteří se očkují dobrovolně, hlavně před cestami do zahraničí. U 14letých dětí v loňském roce kontrola Ministerstva zdravotnictví vykázala proočkovanost nad 99 %.

Hepatitida, česky žloutenka, je virové onemocnění, napadající nejčastěji játra. Vyskytuje se ve variantách A-E, přičemž očkování existuje pro typy A a B, které jsou také v České republice relativně nejčastější. Varianta A je známa jako "nemoc špinavých rukou" a souvisí s hygienou, varianta B se přenáší především krví a tělesnými sekrety. Přibývá ale také typu C, která navíc poměrně často může mít chronickou podobu. Typ D se rozvíjí pouze u lidí již nakažených typem B, typ E se v ČR přirozeně nevyskytuje, je sem ale v omezeném počtu každý rok "dovezen" z exotických zemí.