"Velice mě těší, že máme v našich řadách statečné vojákyně a vojáky, kteří se díky svému pohotovému a profesionálnímu jednání zasloužili o záchranu lidského života a tím přispívají k budování dobrého jména naší armády. Za to jim patří velké poděkování," řekl generál Opata.

Mezi oceněnými byli příslušníci 26. pluku velení, řízení a průzkumu: desátník Tomáš Vaněk, četařka Nikola Egidová a četař Tomáš Svoboda. Zachránili řidiče civilního vozidla, jenž zkolaboval, tím, že obnovili jeho životní funkce a přivolali záchrannou službu. Tato událost se stala v květnu na odstavném parkovišti benziny Shell na 139. km dálnice D1.

Vyznamenán byl také příslušník 53. pluku průzkumu a elektronického boje četař Tomáš Neškodný, který na jezu U Karáska na řece Blanici zachraňoval tonoucí děti a dospělé. Co se stalo a jak probíhala záchrana, popisuje v následujícím rozhovoru:

Stručně popište, co se tehdy stalo?
Když jsem obracel seno na louce v Heřmani, přiběhl za mnou starší pán, s tím, že se na jezu někdo topí. Vzal jsem lano a běžel jsem k jezu. Doběhl jsem zrovna ve chvíli, kdy do vody skákala matka dětí, ale začala se ihned topit. Neváhal jsem a skočil jsem do vody. Pomocí lana a jedné svědkyně se mi podařilo vytáhnout z vody dvě děti a ženu. Pak jsem se vrhnul do vody pro muže - otce rodiny. Ale proud ho odnášel pryč, zachránit se ho bohužel nepodařilo.

Při záchraně tonoucích jste se choval velmi systematicky, reagoval jste rychle. Zachránil tři lidské životy. Co vám pomohlo?
Jednal jsem intuitivně. Velmi mně pomohlo to, že znám dobře místní okolí a jez již od dětství. Nebyl jsem na to sám, pomohla mi mladá dívka, která mi držela lano.

Riskoval jste vlastní život, přemýšlel jste nad tím?
Neměl jsem čas nad sebou přemýšlet. Hlavní pro mě bylo pomoci tonoucím.

Jak dlouho celá událost trvala?
Asi deset trvala minut záchrana osob z vody a dalších asi patnáct minut resuscitace. Po poskytnutí informací Policii ČR a záchranářům jsem pokračoval v započaté práci na louce.

Jak vnímáte oceněná Náčelníka Generálního štábu?
Mám smíšené pocity. Nemyslím si, že bych měl být za svůj čin oceněn. Udělal by to každý. Prioritní je pro mě poděkování od rodiny zachráněných.