Model dofinancování sociálních služeb v letošním roce je výsledkem dohody Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Ze státního rozpočtu přiteče krajům a hlavnímu městu Praze, které jsou zřizovateli a objednavateli sociálních služeb, celkem miliarda korun navíc - 500 milionů půjde z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, 500 milionů použije vláda z vládní rozpočtové rezervy. Tím by měl být pokryt rozdíl ve výdajích na platy zaměstnanců, který vznikl navýšením platových tarifů a zvláštních příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí od 1. ledna 2019. Původně rozpočet počítal s pětiprocentním navýšením platových tarifů, vláda ale nakonec schválila sedmiprocentní.

O dalších 1,5 miliardy korun bude navýšena výzva MPSV na podporu rozvoje některých druhů sociálních služeb v rámci Operačního programu Zaměstnanost 2014-2020. Mezi sociální služby, které lze těmito prostředky podpořit, patří například azylové domy, domy na půl cesty, sociální rehabilitace, sociálně-terapeutické dílny a další služby sociální prevence a terénní služby sociální péče. Ministerstvo vyjde krajům vstříc a maximálně zkrátí proces schvalování projektů, a to z obvyklých pěti na dva měsíce, aby kraje mohly co nejrychleji čerpat finanční prostředky na navazující nebo nové projekty.

Vláda se zabývala také několika tématy souvisejícími s těžbou nerostného bohatství. Schválila návrh novely horního zákona, kterým chce zrušit dosavadní systém pětiletých moratorií na zvyšování úhrady za vytěžený nerost. Podle vlády je tento způsob stanovení úhrad nepružný a neumožňuje státu adekvátně reagovat na významné posuny ceny nerostů na trhu. Aktuální pětileté období se ale vláda zavázala dodržet, změna by proto měla platit až od 1. ledna 2022.

Zároveň také vláda zpřísní pro těžaře pravidla v oblasti tvorby, správy a použití rezerv na sanace a rekultivace a na vypořádání důlních škod. Nově jim bude uložena povinnost tu část rezerv, kterou podnikatelé vytvořili do roku 2006 pouze účetně a dosud ji nespotřebovali, uložit nejpozději do 30. června 2022 na zvláštní vázané účty v bance. Všechny rezervy na sanace a rekultivace budou muset být reálně, nikoli už jen účetně, a disponovat s těmito prostředky bude možné jen se souhlasem báňského úřadu.

Vláda současně schválila také harmonogram přípravy zcela nové báňské legislativy. Podle ministrů je stávající báňská legislativa již nevyhovující a je třeba ji kompletně přepracovat. Největší problémy vláda vidí především v potřebě důslednější ochrany tzv. kritických a superstrategických surovin Evropské unie a také ložisek tantalu, zirkonia, titanu, zlata, lithia a uranu. Ministerstvo průmyslu a obchodu má do 30. listopadu 2019 zpracovat kompletní analýzu báňské legislativy a ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Českým báňským úřadem do 31. června 2020 analyzovat současný horní zákon a geologický zákon z pohledu zajištění požadavků Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů.

Kabinet také řešil další postup v oblasti provozování a správy dokončených a plánovaných hydrických rekultivací zbytkových jam po ukončení těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Zaplavování bývalých hnědouhelných dolů, které se již osvědčilo u jezer Chabařovice a Most, se má do budoucna týkat i jam po dolech ČSA a Vršany. Výsledkem by měl být vznik rozlehlých vodních ploch, které se navíc stanou součástí boje proti suchu - zadrží vodu v ČR a zároveň by měly být vytvořeny podmínky pro jejich možné vodohospodářské využití. Jejich správou a provozem by měl být pověřen státní podnik Palivový kombinát Ústí.