Neopomenutelnou poznámkou pro začátek je, že pokud se vám stane, že naleznete jakoukoliv munici či věc připomínající nebezpečný předmět, nedotýkejte se ho a volejte na linku 158. Základní poučka v takových situacích není jen již zmiňované nemanipulování s předmětem a přivolat na místo přes tísňovou linku policejní pyrotechniky. Důležité také je aktivně neprohledávat okolí, jestli v něm nenaleznete ještě podobný předmět. Pokud místo opouštíte do bezpečného prostoru, dobré je jej také označit viditelnou značkou. V bezpečí pak vyčkejte na příjezd policistů.

Policejní pyrotechnici, kteří přijedou na místo, mají omezené možnosti, jak s nalezeným nebezpečným předmětem naložit. Buď zjistí, že s municí, která v zemi leží z valné většiny případů od druhé světové války, manipulovat lze, protože její poškození není tak razantní. V tomto případě předmět bezpečně naloží, převezou, uskladní a následně zničí.

Nebo tito policejní odborníci vyhodnotí, že zub času zanechal na nalezeném předmětu už mnoho šrámů a manipulace s nálezem by byla velice nebezpečná. Pokud je vyhodnoceno nebezpečí tak, že s municí je možná jen minimální nebo žádná manipulace, tak se zničí hned na místě nálezu nebo se přepraví na nejbližší vhodné místo a tam se ničí výbuchem.

V případě, že místo nálezu je v zástavbě nebo v místě, kde by mohlo dojít k poškození okolní infrastruktury, tak se využívají různé způsoby na omezení výbuchových účinků při samotném ničení. Do současné doby pyrotechnici využívali pro zmírnění výbuchu a rozletu střepin do okolí například pytle s pískem či vodní vaky.
Nyní se jim ale naskytla možnost využívat od jihomoravských hasičů i takzvanou protistřepinovou přikrývku. Jak už její název napovídá, odtlumit má hlavně detonační vlnu a fragmenty včetně střepin, které se při ničeni mohou rozletět do širokého okolí a tím tak způsobit škodu nejen na majetku.

Tento prostředek měli možnost policejní pyrotechnici a hasiči poprvé vyzkoušet na společném cvičení na stálé trhací jámě v Ralsku na Českolipsku, kam se přijeli podívat na praktickou ukázku také kolegové ze Francie a Polska. Dvěma řízenými výbuchy chtěli vyzkoušet, do jaké míry bude protistřepinová přikrývka ku prospěchu a jestli ji mohou do budoucna využívat i v takzvaně ostrém provozu. Tedy zjistit využitelnost, efektivnost a smysluplnost.

Jak se ukázalo, svůj smysl to má. Na místě měli pyrotechnici několik rychloběžných kamer, které zaznamenávaly celý postup. Aby měli relevantní výsledky, provedli dva řízené výbuchy. Nejprve odpálili samotnou munici, tříštivotrhavou dělostřeleckou minu ráže 120 mm, bez jakéhokoliv překrytí. Následoval odpal stejné munice v totožném výkopu s využitím protistřepinové přikrývky pro srovnání výbuchových účinků.

Výsledkem bylo ověření účinnosti použité protistřepinové přikrývky při výbuchu munice. Zároveň byl vyhodnocován čas, ve kterém jsou schopni příslušníci hasičského záchranného sboru nainstalovat přikrývku na místě nálezu munice.

Podle předběžného vyhodnocení záznamů z rychloběžných kamer bylo potvrzeno minimálně 50% omezení výbuchových účinků na okolní prostředí při použití protistřepinové přikrývky. Dalším pozitivním výsledkem byla doba instalace do 30 minut od příjezdu hasičů na místo nálezu při nutné přítomnosti pouze 2 členů hasičského záchranného sboru a jednoho pyrotechnika v bezprostřední blízkosti nálezu munice.

Tímto se pyrotechnikům potvrdila vysoká efektivita použití protistřepinové přikrývky ve výbavě Hasičského záchranného sboru ČR pro účely rychlé instalace k omezení výbuchových účinků na místě ničení nálezu munice jako další možný prostředek využitelný při zásahu Integrovaného záchranného systému.